Božena Skálová

* 1930

  • „Potom se přihlásil do lesnické školy do Turnova a musel jít na rok na praxi. Na praxi byl v Budislavi. Tam byli dva kluci z Proseče - jeden, Luboš Jelínek, byl v oktávě a Vodehnal, ten byl, myslím, v septimě - oni si vzali v osmačtyřicátém roce do hlavy, že budou velcí bojovníci, vlastenci, že půjdou pryč a že se za tři měsíce vrátí. Tak zjančili našeho kluka a tito tři kluci v lednu 1949 odešli.“ „Jak se jmenoval váš bratr?“ „Antonín, jako tatínek. To bylo překvapení. On byl mazánek, tak maminka mu napekla a vezla koláče, on miloval koláče. Přišla do hájovny a paní hajná říká: ¸Vždyť on tady není. Já nevím, kde je.' To už byli pryč. Tatínka vyhodili z práce, já jsem potom taky měla potíže.“

  • „Na Dolním náměstí byl na chodníku stůl, tam jak je teď lékárna a jde se tam k pedagogické škole, Pod Sluncem [U Slunce]. Na tom stole byly papíry, tam se lidi podepisovali, že nesouhlasí. Na kopci byly stromy a mrňavé děti na nich seděly a koukaly, jak jezdili vojáci. Bylo to hrozné.“

  • „Oni odešli v šestaosmdesátém nebo sedmaosmdesátém. On [syn] byl v Praze, studoval tam, měl přítelkyni. Její sestřenice utekla s mládencem. Nejdřív byli v Rakousku a odtamtud se dostali do Států [Spojených států amerických] do San Franciska. Tak je [syna s přítelkyní] také zjančili. Oni jeli na dovolenou do Jugoslávie a z Jugoslávie se dostali snadno do Rakouska. Tam rok a půl pracovali. Nejdřív si napsali, že chtějí jít do Kanady. A moje snacha - oni se v Rakousku vzali, měli tam svatbu - měla tetu v Dallasu, byla to sestra její maminky. Ta přijela na návštěvu, protože do Ameriky se dostala normálně legálně ještě za komunistů. Tak přijela a mluvila s nimi. Bydleli v penzionu asi dvacet kilometrů od Vídně. Ona je navštívila a povídá: ¸Okamžitě to zrušte a napište si Spojené státy. Kanada je krásná, nádherná země, ale těžko se tam shání zaměstnání. Ve státech to máte všechno snadnější.' Tak oni to zrušili a tím pádem zůstali v Rakousku rok a půl, než se dostali do pořadníku nebo jak bych to řekla.“

  • Full recordings
  • 1

    v Litomyšli, 03.04.2019

    (audio)
    duration: 48:05
    media recorded in project Příběhy našich sousedů
Full recordings are available only for logged users.

Učitelka, jejíž bratr i syn odešli za hranice

Sraz třídy obecné školy pravděpodobně po 60 letech.
Sraz třídy obecné školy pravděpodobně po 60 letech.
photo: Soukromý archiv

Božena Skálová, rozená Bartošová, se narodila 1. července 1930 v Litomyšli jako čtvrtá dcera z celkem pěti dětí. Až do třetí třídy chodila do obecné školy, kterou poté zabrali Němci, a výuka se dál stěhovala po různých budovách. V první třídě se skamarádila s židovskou dívkou Evou Freyovou, kterou navštěvovala i během doby, kdy se jí ostatní ze strachu stranili. Eva přežila nacistické koncentrační tábory a po válce se s pamětnicí shledaly. Po absolvování gymnázia Božena nemohla na vysokou školu kvůli emigraci bratra Antonína Bartoše do Německa a poté do Austrálie. Chtěla studovat biochemii a stát se laborantkou, přeřadili ji ale na obor porodní asistentka, který nedokončila. Vdala se a měla dvě děti, dceru Blanku a syna Petra. Zhruba v roce 1956 složila doplňující maturitu na litomyšlské pedagogické škole a stala se učitelkou. Rok 1968 prožila v Litomyšli, podepsala petici proti okupaci Československa. Její syn Petr v roce 1986 emigroval do Rakouska a později se dostal do USA. Následky to pro ni nemělo, protože v té době odešla do důchodu. Na podzim roku 1989 syna navštívila v San Francisku, revoluční události v Československu tedy prožila jen na dálku.