Ta úžasná solidarita lidí pod ustavičnou hrozbou smrti byla nejsilnějším zážitkem mého života
Zdena Šmejkalová, rozená Hošková, se narodila 18. února 1927 v Orlově na Slovensku. Její otec byl ruský legionář, který se vrátil přes Vladivostok lodí. Jako absolvent stavební průmyslovky zastával u dráhy práci stavaře. Kvůli vzdělání dětí se rodina přemístila na Velký Žitný ostrov do obce Komjatice. Když byla v roce 1939 zabrána jižní část Slovenska Maďarskem, musela se rodina narychlo vystěhovat do Ivanky pri Nitre. Zakrátko se ale otci podařilo získat místo u dráhy v Čechách, ve Ždírci nad Doubravou. V okolní lesnaté krajině se nejen ukrývali uprchlíci z totálního nasazení, ale operovali tam i partyzáni. Těm všem poskytoval otec spolu s ostatními vlastenci pomoc. V roce 1943 byla Zdena totálně nasazená v železárnách Nové Ransko, kde byla za války zbrojní výroba. Rok nato se ocitla rodina ve smrtelném ohrožení, když byl gestapem zatčen přítel a spolubojovník v odboji, vrchní četník Holík. Následkem krutého výslechu zemřel, aniž by kohokoli prozradil. Po válce dostal otec místo traťmistra ve Světlé nad Sázavou. Zdena se rozhodla dokončit středoškolské studium ve Skutči. V roce 1947 ovšem musela absolvovat povinnou brigádu v zemědělství – tři měsíce na statku ve Světlé nad Sázavou. Poté prošla několika zaměstnáními v Praze, Karlových Varech a Poděbradech. V roce 1950 vstoupila do ROH a při jedné odborářské akci se seznámila s Ladislavem Šmejkalem, za kterého se provdala. Dnes žije v Neratovicích.