Miroslav Šolar

* 1943

  • „Já jsem v té době byl na dovolené. Vracel jsem se domů, pravděpodobně jsem byl v Bulharsku nebo někde. Vracel jsem se domů, jel jsem městskou dopravou, když už Ondru odhalili a dělali s ním na tom náměstí rekonstrukci. Jel jsem v autobusu, náměstí plné lidí. Viděl jsem někoho s bílou páskou na ruce, policajti s ním. Ale pořád jsem nevěděl, nebyl jsem v obraze. Ptal jsem se někoho známého v autobusu, co se děje. On říkal: ,Ona tě sranda přejde. To je Stavinoha od vás.’ Ráno jsem přišel na šachtu a kluci z party už to věděli. Do deseti dnů, to mi říkal Ondra potom, zpátky, když se vrátil po výkonu trestu, byl u výslechu asi třikrát, než definitivně spadla klec. Přijeli si pro něj na šachtu v noci, sfárali dolů, hlídali ho, i když se koupal. Prý aby se nepokusil o útěk. Takže o tom činu Ondry Stavinohy jsem se dozvěděl až po návratu z dovolené, když s ním dělali rekonstrukci na náměstí v Příbrami.“

  • „Já jsem zrovna v té době, toho 21. srpna [roku 1968], měl ranní šichtu. Na šachtu jsme přijeli, ale mluvilo se o tom, že se fárat nebude. Razilo se heslo – asi jste ho někde četl: ,Ani gram uranu Rusákům!' Pak ale během té doby, kdy jsme tam byli shromáždění, v té budově vedení šachty, se rozhodlo, že vzhledem k tomu, že nevíme, jak dlouho se nebude pracovat, je potřeba sjet dolů a jednotlivá díla zabezpečit proti závalům. To se druhý den udělalo. Byl na to jenom jeden den. Pak jsme deset dní nedělali. V té době ještě nebyla v provozu ta šachta 19, kde jsme později celá léta dělali. Dělaly se dílny na povrchu. Motali jsme se třeba u míchačky. Zaplaceno jsme to pak dostali v tom průměrném platu, který jsme měli.“ 

  • Full recordings
  • 1

    Praha, 10.08.2021

    (audio)
    duration: 53:16
    media recorded in project Příběhy 20. století TV
Full recordings are available only for logged users.

Brali jsme to jako klukovinu. Oni to hodnotili jako terorismus

Miroslav Šolar v roce 2021
Miroslav Šolar v roce 2021
photo: natáčení Post Bellum

Miroslav Šolar se narodil 7. září 1943 v Plzni, v rodině hasiče Františka Šolara. V době dětství a dospívání se zajímal hlavně o sport, hrál závodně fotbal i hokej, cvičil na první celostátní spartakiádě roku 1955. Vyučil se elektromechanikem v bývalých Škodových závodech, v té době přejmenovaných na Závody V. I. Lenina. Vzápětí při zaměstnání vystudoval ještě průmyslovku. Roku 1963 vstoupil do Komunistické strany Československa (KSČ) s přesvědčením, že bude mít možnost ovlivnit dění kolem sebe k lepšímu. Během vojenské služby v Tachově poznal svou nynější ženu a narodila se jim dcera. Po vojně proto hledal zaměstnání s bytem. Našel ho v uranových dolech v Příbrami, kde začal pracovat nejdříve jako elektrikář, později jako horník na šachtě. Začátkem 70. let se stal předákem. Členem jeho hornické party byl také Ondřej Stavinoha, který v roce 1978 v Příbrami vyhodil do povětří sochu Klementa Gottwalda na protest proti desátému výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy. Miroslav Šolar jeho čin neschvaloval, u soudu ale nabídl, že pracovní kolektiv se za Ondřeje Stavinohu zaručí. Když si jeho bývalý podřízený odpykal trest, umožnil mu vrátit se do zaměstnání na šachtě. Miroslav Šolar se po roce 1989 vrátil k profesi elektrikáře, v roce 1993 odešel do důchodu. V roce 2013 potom vystoupil z Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM), protože své členství již nepovažoval za smysluplné.