„Já jsem nepřestal být sokolem ani za války, což nebylo jednoduché. Jsme měli takový kroužek na škole, a když jsme chtěli být v tělocvičně, tak tam musel být s námi někdo z profesorů. To jsme domlouvali s profesorama tělocviku. Přišli jednou, přišli dvakrát, a už skončili. Říkali: ‚Ono to příliš je cítit sokolováním.‘ A sokolování za války byl důvod pro odchod do koncentračního tábora.“
„Já jsem v době Pražského povstání vyrazil do ulic, bez ničeho, beze zbraně, ale říkal jsem: ‚Někde mě bude potřeba.‘ Skončil jsem při hašení Staroměstské radnice a dodnes si pamatuji římsu na Štorchově nakladatelství, kde jsem stál, a ten dům od sklepa po půdu hořel. A já jsem si tehdy říkal: ‚Tak takhle vypadá peklo.‘ Večer už jsme byli dost unavení z toho hašení, tak nás odvezli do Sokolské ulice, do ústřední hasičárny, každý dostal deku, někde se skulil, prospal, a ráno v sedm, nebo v kolik, už nás lifrovali na Pankrác, kde se ještě bojovalo.“
Jiří Soukup se narodil 30. června 1927 v Praze. Jako dítě vypomáhal u příbuzných v zemědělství. Před válkou ho maminka zapsala do Sokola, sportu a cvičení zůstal věrný celý život. Za druhé světové války se přidal k odbojové skupině pod vedením Evžena Chrousta. Během Pražského povstání pomáhal při hašení požáru Staroměstské radnice. Během únorového roku 1948 se účastnil pochodu studentů na podporu prezidenta Beneše, kvůli čemuž čelil problémům u prověrkové komise. Vystudoval Vysokou školu zemědělskou a nastoupil na ministerstvu zemědělství, vstoupil do komunistické strany. Až do seniorského věku se věnoval sportu, dalším jeho koníčkem bylo malování. V roce 2020 stále byl nejstarším občanem České republiky, který uběhl maraton. Zemřel 20. května 2021.
