Odpouštět neznamená zapomenout
Download image
Helena Steblová, dívčím jménem Lisztwanová, se narodila 8. března 1925 v Košařiskách na Těšínsku. Po půl roce se rodiče Jan a Julie Lisztwanovi Heleny vzdali a ujali se jí manželé Karel a Marie Haltofovi ze sousední Bystřice. Na podzim roku 1938 zažila Helena polskou okupaci Těšínska a uzavření českých škol. Poslední rok měšťanky vychodila v polské škole. Po německé okupaci Československa byla svědkyní přičlenění Těšínského Slezska k Říši, násilného poněmčování českého obyvatelstva a nuceného rukování Čechů do wehrmachtu. Na jaře 1944 pomáhala Helena zachránit život těžce raněnému partyzánovi Janu Heczkovi. Ve stejné době se v domě Haltofových příležitostně ukrýval Helenin přítel, dezertér z wehrmachtu a partyzán Pavel Štefek. V půlce června 1944 byla spolu s matkou a otcem zatčena gestapem, následně vyslýchána a bita vyšetřovateli gestapa v polském Těšíně. V září 1944 byla transportována do pracovního tábora Ravensbrück a odtud krátce před koncem války do tábora Salzwedel, kde zažila osvobození americkou armádou. Do jara 1946 pobývala ve středisku Červeného kříže v Braunschweigu, odkud se na Velikonoce 1946 vrátila domů do Bystřice. Matka Marie věznění v nacistickém lágru přežila, otce Karla Haltofa nacisté zavraždili v koncentračním táboře Sachsenhausen. V květnu 1946 se Helena vdala za Adama Stebela a stala se matkou čtyř dětí. V letech 1959 až 1964 pracovala v nejtěžším provozu Třinecký železáren zvaném aglomerace a v období 1964 až 1979 ve válcovně stejného podniku. Roku 2012 byla Helena Steblová vyznamenána Záslužným křížem ministra obrany České republiky.
