Ing. Jan Suchánek

„A pak jsem dostal stipendium do biskupského gymnázia, jezuitské gymnázium v Bohosudově u Teplic, nyní je to Krupka. Bylo to internátní gymnázium – a můžu říct, že za velkou část toho, co jsem byl, vděčím té škole. Nedávno se slavilo kulaté výročí akce K, kdy byly zlikvidovány všechny mužské řády. Představte si dohromady asi sto kluků od 6. třídy nahoru. O půlnoci vás vzbudí. SNB (Sbor národní bezpečnosti) v uniformách, milice a civil. Do rána vás třikrát kontrolují, vždycky zase vzbudí a sčítají. To znamená z ložnice do jídelny, v jídelně čtení seznamu a zpátky. Tehdy jsem měl v kapse roztrhaný výkres, poněvadž jsem dostal pětku, tak jsem to ze vzteku roztrhal. Dvakrát nebo třikrát mě kontroloval jeden pán, víc jich bylo, a dotazovali se: ‚Co to je?‘ Byl jsem v tercii, v osmé třídě, bylo mi čtrnáct.“

„Za války chtěli Němci jeskyně zabrat pro válečný průmysl. Kateřinská jeskyně jim nejvíc vyhovovala, páč tam nebyla voda. Jenže první dóm byl spadlý, bylo nebezpečí, že bude padat dál. V druhém dómu, kde byly krápníky, se to plánovalo. Chtěli to zlikvidovat a postavit tu výrobu. Vím, že tatínek s dalšími lidmi upravili jeskyni tak, že zasypali prostup do té krápníkové jeskyně. Předělali průchod Kateřinskou jeskyní a zlikvidovali mapy a přemalovali je. Takže přes válku se používal jen jeden dóm, kde hrozilo zřícení. Nejzajímavější je, že o tomto věděl německý důstojník, správce Moravského krasu. Vím, že po válce byl zlikvidovaný i s rodinou, zabitý, ale ne Němci. Ten právě otce upozornil na plán výroby. Díky němu se jeskyně zachovala. A díky němu na konci války tatínek s dalšími lidmi schovali celkem dvě vesnice do propasti Macocha od února 1945 do konce války. Němci tam nemohli, stačilo vypnout světla. Byla to vesnice Vilémovice a ještě jedna.“