František Švarc

„Jemu říkali esesák Kostka. On byl Čech, tady byl ženatej a měl nějaký německý předky nebo co, tak ho odveleli do abwehru za polární kruh, Kostku dali. A tam se znova voženil. Byl ženatej jednou tady a jednou v Norsku. Pak válka skončila, von tam byl asi ještě dva roky po tý válce a furt tam hlídal ten palpost, než mu řekli, že válka skončila, no a tak ho deportovali zpátky k nám, do tý naší zlatý republiky, kde ho hned zavřeli jako esesáka, tam mu přerazili hnáty, nohy mu přerazili, všecko, a když vyšel z toho vězení, tak nastoupil do niklovny na takovou těžkou, blbou práci, zdravotně závadnou. No a tak mě učil německy tenhleten Kostka. A byl to průšvih, protože když jsme chtěli jet s manželkou do ciziny, tak pustili jenom ji, protože se učím u esesáka Kostky a že bych tam určitě zůstal, tak mě nepustil kádrovák a jela tam manželka pak sama.“

„Lítali tady v okolí tankama demonstrativně, aby my jsme viděli, kdo je tady pánem, a u tý hospody, dneska před Černínama, tam jsme vobčas chodívali na limonádu, na karty a na pivo někdo, a tam ty tanky, jak se točily, tam vymlátily obrovskou díru, to byla díra, to byla hotová past na mamuty. A když zapršelo, tak tam byla voda – a když jelo auto nějaký, tak jsme koukali teda, no, a to auto většinou huplo do tý díry... a rozsekaný na cucky.“

„Můj dědek dostal pole od církve ještě, protože dělal hrobníka tady, tak místo platu dostal kus pole. Na tom poli si postavil domeček malinkatej a hospodařil tam. No, a pak přišel komunista – řekl, tady uděláme silnici skrz ten váš pozemek. A ty komunisti to udělali tak, že místo tý silnice nám dají pozemek jinej, sousedící s tím naším pozemkem, abysme nebyli škodný teda. No tak ta bába to pak podepsala, my jsme to podepsali taky. No, a šli jsme, aby nám teda dali ten novej pozemek – a ten komunista říkal: ,Ten pozemek, kterej jsme vám chtěli dát, tak s tím už máme úplně jiné plány, tak vám nic nedáme. Protože máte ještě dost. Máte dva tisíce metrů čtverečních. A jsou lidi, který nemají vůbec nic. Tak buďte rádi, že vám neseberem i ty dva tisíce metrů čtverečních.‘ Tak jsme nedostali nic.“