Šli jsme domů skoro 500 kilometrů bez pořádné mapy, trvalo to měsíc
Download image
Bohuslav Svoboda se narodil 6. listopadu 1921 v Ústí u Humpolce. Svobodovi měli osm dětí a živilo je hospodářství. Pamětník vychodil obecnou školu v nedalekém Branišově a poté se vyučil pekařem. Koncem třicátých let se stal svědkem nepokojů v Jihlavě a okolí. Vzpomíná na demonstraci moci nacistického Německa, pochody oddílů SA a Hitlerjugend ulicemi. Roku 1942 Bohuslava Svobodu nasadili na práci v Berlíně. V truhlářské dílně továrny firmy Siemens vyráběl přepravní bedny na stroje. Dostával potravinové lístky a mohl cestovat po říšském hlavním městě a okolí. Lágr, kde byl ubytovaný, i továrnu od roku 1943 pravidelně bombardovala spojenecká vojska. O četnosti náletů si vedl deník. Z části lágru udělali Němci pobočku koncentračního tábora Sachsenhausen. Pamětník viděl, jak vodí vězně pěšky do továrny Siemens, kde pracovali v oddělených a hlídaných halách. V druhé polovině února 1945 jej přeřadili do obce Kerkow u Angermünde na kopání zákopů. V dubnu je stráže přestaly hlídat, a tak se ještě s dalšími chlapci vydali na měsíční pěší cestu zpět domů do Ústí. Následovala pětiměsíční vojenská služba v Pelhřimově. Bohuslav Svoboda pracoval jako pekař v Jihlavě a později se stal vedoucím pekárny. Od roku 1970 až do důchodu byl zaměstnán v národním podniku Motorpal Jihlava.
