František Tendl

„Dědovi v kredenci visely unikátní dvouplášťové hodiny Doxy. Rus přišel dovnitř, viděl hodinky, vzal hodinky. Šel pryč a už ho nic nezajímalo. Osobně jsem viděl, jak jel Rus na koni s povozem a veliký pendlovky měl přivázaný na zádech. Asi si je chtěl odvézt domů. Oni byli na hodinky. Někteří měli ruce plný hodinek. Já si nepamatuji, že by tady byli Asiati.“

„Matka z otcovy strany, nějaká Gabrielová, měla čtyři syny. Osvald zůstal tady a dva padli. Jeden padl ve Wroclawi a druhý na Krymu v Kerči. Od toho máme fotky, dopis od oficíra, který babičce napsal, jak padl. Chodil z holkou z Dobřečova. Její fotku měl u dokladů. Střepiny zasáhly jeho peněženku a provrtaly i její fotku. Ta jeho snoubenka k nám sem jezdí. Ještě žije v Německu, má třiadevadesát. Potom se tam ještě provdala.“

„Byli tam dva, ale nevím, co provedli. Ale viděl jsem na vlastní oči, jak za trest hrabali díru lopatkou na uhlí. Prsty měli sedřené. Byla vidět krev a otevřené maso. Jestli tam něco vyvedli? Jestli si to kopali pro sebe? To nevím. Mám akorát v paměti, jak lopatku měli za chvíli pryč a hrabali to holýma rukama.“