PhDr. Dobromila Vaňková

* 1925

  • „Tak jsem ji chodila navštěvovat a jednou mě požádala, abych udělala mapy, které jsme v Ostravě ukradly z obecního úřadu, a nějaké mapy, kde bylo vidět, kde se může a nemůže bombardovat. My skautky jsme byly na všechno připravené, ale ona měla horečku a já jsem jí řekla, že to udělám za ni, a odevzdala jsem to a potom už jsem měla kontakt.“

  • „12. 12. 1942 pro mě do školy přišlo gestapo, tehdy to byla sobota a já jsem byla připravená, že večer půjdu do divadla, a měla jsem už to oblečení a já jsem to udělala tak, že já jsem se dočkala toho, že přišel ředitel školy se dvěma gestapáky, kteří si pro mě přišli, a oni mě odvezli do svého sídla, které bylo na Fifejdách, a mně bylo jasné, že se musím dobře chovat, ale dožrali mě tím, že měli na dveřích napsáno – náš pozdrav je Heil Hitler – a já jsem vešla a řekla jsem ‚dobrý den‘ a dostala jsem po puse tak důkladně, až mi zlomili čelist.“

  • „Nechtěla jsem se k ničemu přiznat, já jsem byla nejmladší z té organizace, která byla vystavěná ve trojce, to byly skupiny po třech lidech, kde jenom jeden věděl cestu k někomu, kde byli tři lidi, a to byla klasická zodpovědnost za ty lidi, aby všechno najednou nevyletělo.“

  • Full recordings
  • 1

    Brno, 07.09.2016

    (audio)
    duration: 02:40:40
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Snažila jsem se, aby děti byly osobnosti, stály za svou pravdou. Aby zlo považovaly za zlo a dobro za dobro

Dobromila Vaňková
Dobromila Vaňková
photo: vlastní

Dobromila Vaňková se narodila 5. ledna 1925 v Háji u Opavy. Po zabrání Sudet nacisty musela ve třinácti letech na popud rodiny opustit rodnou vesničku a odejít do utečeneckého tábora pro vysídlené Čechy v Ostravě. Během studia na gymnáziu v Ostravě se zapojila do ilegální činnosti organizované skauty. V roce 1942 byla zatčena gestapem, kde ji podrobili brutálním výslechům, při kterých jí zlomili čelist. Dva roky vězení strávila v Ostravě a v Breslau (Vratislavi), kde prodělala záškrt. Po dvou letech, v roce 1944, byla při soudním procesu osvobozena a propuštěna. V roce 1945 pomáhala identifikovat popravené členy chlapeckého skautského oddílu Vládi Čermáka. V poválečných letech vystudovala pedagogiku a psychologii a působila ve Výzkumném ústavu pedagogickém v Bratislavě, řadu let vedla dětský domov v Bratislavě. V roce 1948 byla zatčena Státní bezpečností. Celý život aktivně působila ve skautském hnutí.