Všude kolem i v nás samých naleznete odpověď Příroda i vaše tělo se brání proti infekci
Download image
Jan Vevera se narodil 21. srpna 1970 v Roudnici nad Labem. Vyrůstal ve Štětí, menším městě nedaleko Mělníka. Za komunistů snad každý občan městečka pracoval v SEPAPu, v místní továrně na výrobu papíru. Janu Veverovi se z dětství vybavují proudy pracujících, které se každé ráno po páté srocovaly před podnikem, odpoledne pak továrnu opouštěly houfy dělníků, mířících do místních hospod. „Možná že právě odsud, z těchto dětských let a brigád v SEPAPu, pramení má úcta a láska ke vzdělání, volnosti, svobodomyslnosti,” říká Jan Vevera, který vystudoval medicínu, obor psychiatrie. Procestoval Čínu, USA, několik měsíců pracoval na palubě aljašské rybářské lodi. Když dostudoval, vyrazil s organizací Člověk v tísni na humanitární misi do válkou zmítaného Kosova, kde se setkal s českými vojáky z polní nemocnice, což prý bylo milé překvapení. Za bolševiků vnímal vojenskou a policejní profesi jako něco „proti národu”. V republice působí kolem 1200 psychiatrů, takže se, jak říká Vevera, tak nějak všichni navzájem znají nebo o sobě vědí. Jeden z nich mu nabídl, zda by nechtěl sloužit v armádě u vojenských psychiatrů. Vevera váhal, nechtěl opustit výzkum, když mu ale nabídli „polní nemocnici” a slibovali, že mu zbude jistě čas i na jeho akademickou práci, navlékl armádní maskáče. Krátce po základním výcviku v roce 2007 ho čekala mise v Afghánistánu. S čím se jako lékař během mise nejčastěji setkával? S průjmem a se zánětem očí.
