Stalin byl na konci války opěvovaný, což dneska většinu lidí mrzí, mě tedy velmi
Download image
Eva Drašnarová, za svobodna Kocourková, se narodila 4. března 1927 v Řevnicích do rodiny Karla Kocourka, obchodního příručího a výrobce lihovin. Maminka Františka, švadlena, vyučená u Hany Podolské, pomáhala manželovi s koloniálem, který společně provozovali. Bezstarostná léta dětství, prožitá za první republiky, vystřídalo období nacistické okupace. Rodiče se obávali, aby jejich jediná dcera nebyla nuceně nasazena. Kvůli tomu se v letech 1941 až 1944 učila obchodní příručí a vykonávala učňovskou praxi u svého tatínka. Zároveň si plnila svůj dětský sen. Od útlého věku ráda malovala, proto jí rodiče povolili studium zaměřené na módní kreslení a reklamní grafiku. Rodina Kocourkových vlastnila prostorný dům, bylo tedy nasnadě, že si jej v roce 1941 vybraly německé úřady, aby zde na měsíc ubytovaly německé vojáky. Ironií osudu bydlela dvojice vojáků ve stejném pokoji, kde se o dva roky dříve skrýval tatínkův přítel, židovský komunistický právník Zikmund Stein. Sklonek války byl poznamenán strachem z bombardování. Nálety tzv. hloubkařů byly na jaře 1945 velmi častým jevem. Eva Drašnarová zažila několik náletů, při kterých se bála o svůj život. Kvůli častým útokům na nádraží rodiče mladé Evě zakazovali jezdit vlakem do Prahy, kde si chtěla najít práci. Po válce se její přání pracovat v Praze splnilo. K nejzajímavějšímu období, které v zaměstnání prožila, patřila práce kostymérky na Barrandově. Právě zde si ji vytipovali jako modelku pro monstrózní pomník Josifa Stalina na Letné. Na konci 50. let se vdala za Miloše Drašnara. Po mateřské dovolené pracovala v administrativě. Celý život byla aktivní sportovkyní, po sametové revoluci nadšenou členkou Sokola Řevnice. Také láska k umění a malbě ji nikdy neopustila. V roce 2023 žila v rodných Řevnicích.