Miroslav Flanderka

* 1930  †︎ 2021

  • "Táta vstoupil tenkrát do družstva, do Jednoty, tam ale dlouho nepobyl, protože Jednota to potom předala Pramenu jako státnímu podniku. Pak už to bylo státu, barák nám ještě pár roků zůstal a pak přišel jednou dopis, že vzhledem k tomu, že v čísle popisném 336 se nachází provozovna státního obchodu, tak že barák je převeden do vlastnictví státu a vyměřuje se tolik a tolik nájemného. Najednou z toho baráku, který patřil od začátku století Flanderkovým, byl státní obchod. Údržba byla veškerá mizerná, když nám ho potom vraceli po pádu komunistů, tak to byly trosky."

  • "Válka nám připadala neskutečně dlouhá. Těch šest roků, které trvala, bylo snad nejdelších v mém životě. A to jsem se pomalu z děcka stával jinochem, jak se říká. Jak se to přibližovalo, ty fronty, a bylo slyšet už zvukové efekty, chodili lidi, dokonce i školní mládež včetně nás, a kopali příkopy jako obranný val proti postupujícím armádám, teda proti ruské armádě, která se blížila z východu. A procházely kolony a kolony všelijakých civilistů na útěku před frontou, tak i vojenských jednotek, které se stahovaly směrem na západ, protože věděly, že případné zajetí od Rusů bude daleko horší než zajetí na západní frontě. Měli se taky čeho obávat, neboť Němci do té doby, dokud vítězili, s ruskými zajatci dělali velmi krátký proces. Kdežto ty západní, to jednání s nimi bylo přece jen úplně jiné."

  • "Pak se mně povedlo složit zkoušky na gymnázium, to už Němci tenkrát vyhlásili rozkaz, že omezený počet žáků. Byla jenom jedna třída a povolili třicet kluků, deset holek, víc jich v tom roce nepřijali. Takže jsme pokračovali už pouze v té jedné třídě a situace se čím dál víc zhoršovala. Vylepené cedulky s popravenými lidmi, takové červené, hlavně po atentátu na Heydricha, ty se objevovaly. Lidi měli strach, museli dávat pozor na to, co se děje. A Hitlerovi se dařilo. Začal válku v ten rok proti Polsku, pak pokračoval dál a ovládl prakticky celou Evropu. Ve své maximální rozpínavosti se dostal až k Moskvě, dostal se až k Černému moři, celou Evropu včetně Balkánského poloostrova, na severu Dánsko, Norsko, na západ Francie. To všechno obsadil a měl ohromné úspěchy. Lidi nevěděli, jak to skončí. Ale věděli, že pokud to skončí vítězstvím Hitlera, že to pro nás nebude dobré."

  • "Když jsem se narodil, tak to vlastně byla taková nejklidnější doba mého života, i když já si ji neuvědomoval jako dítě. Ale musíte si uvědomit, prezidentem byl tenkrát zakladatel státu Tomáš Garrigue Masaryk, ještě ve funkci. A byl klid. Hitler nebyl u moci a žilo se celkem slušně, spořádaně. Ta první republika byla asi to nejhezčí, co se kolem mě vyskytovalo během celého života. Potom... nemyslím si, že by někdy bylo ještě tak hezky v naší vlasti jako tenkrát."

  • Full recordings
  • 1

    Podsemín, 20.03.2019

    (audio)
    duration: 50:39
    media recorded in project The Stories of Our Neigbours
Full recordings are available only for logged users.

Válka nám připadala neskutečně dlouhá

Miroslav Flanderka jako předškolák
Miroslav Flanderka jako předškolák
photo: Archiv Miroslava Flanderky

Miroslav Flanderka se narodil 9. února 1930 v Turnově. Většinu školních let prožíval v tísnivé době protektorátu. Po absolvování gymnázia vystudoval České vysoké učení technické (ČVUT) a pracoval jako projektant. Po únoru 1948 komunisté v rámci znárodňování zabrali jeho rodině obchod i dům, po sametové revoluci ho rodina dostala zpátky jako ruinu. Miroslav Flanderka zemřel 24. února 2021.