Jan Fronc

* 1952

  • „Nahoře na Václaváku, jak je kůň, Václav, tak dům na rohu byl Dům potravin, měli speciální dorty. V té době se tam stavělo, byla tam garáž, dlouhý plechový sklad. Abychom dobře viděli k rozhlasu, tak jsme stáli na střeše, deset zvědavců. Najednou tam něco bouchlo, a jak jsme se všichni lekli, tak se to pod námi prolomilo. Tak jsme šli ještě kousíček dál, tam je potom tunel, jak jezdí vlaky, tak jsme šli blíž, ale zase tam něco ruplo, najednou jsem ležel na silnici s kamarádem. Dáál už jsem nešel.“

  • „Když přišel rok 1945, tak říkali, že babička je Němka a že má jít do odsunu a podobně. Na základě žádosti se vyžádaly papíry z Loun, kde bylo potvrzeno, že děda se přihlásil jako Čech. Takže majetek, protože byla babička Němka, se zkonfiskoval, ale měli tu výhodou, že si ho mohli koupit znova za dva tisíce tři sta korun.“

  • „První co udělali, tak prý zavřeli českou školu, protože to byla česká i německá škola. A moje maminka to měla těžké, protože nebyla ‚echt Deutsch‘, říkali jí ‚bejmák‘, protože byla ze smíšeného manželství. Aby tu neměla problémy, tak ji babička poslala do školy do Lipska. Což je paradox, protože tam byli jen Němci. Babička měla v Německu sestru, takže maminka chodila do školy do Lipska a tam nevadilo, že je ‚bejmák‘.“

  • Full recordings
  • 1

    Valeč, 04.03.2024

    (audio)
    duration: 01:16:12
  • 2

    Valeč, 04.03.2024

    (audio)
    duration: 02:01:14
Full recordings are available only for logged users.

Rodině vzali dům, protože babička byla Němka. A pak jim ho prodali zpět

Jan Fronc, 1967
Jan Fronc, 1967
photo: Archiv pamětníka

Jan Fronc se narodil ve Valči 28. srpna 1952 v domě svých prarodičů Jana Truksy a Anny Truksové (rozené Riedlové). Děd se v roce 1938 přihlásil k české národnosti, zatímco babička k německé, což později způsobilo rodině problémy. Za protektorátu nemohla kvůli svému smíšenému původu maminka Jana Fronce, Anna, rozená Truksová, chodit do valečské školy a její matka ji nakonec poslala do školy v Lipsku. Po válce byla maminka Anna málem zařazena do odsunu, rodině zkonfiskovali dům a majetek, ale nakonec jim dovolili si ho za 2 300 korun koupit zpět. Otec Jana Fronce, Antonín, přišel do Valče v roce 1945 jako policista. S matkou pamětníka se oženil v roce 1947. Když byly Janu Froncovi tři měsíce, přestěhovali se do Prahy. Po základní škole nastoupil jako učeň do ČKD Dukla, vyučil se strojním zámečníkem. Začal také hrát fotbal za Čechii Karlín a fotbal ho potom už provázel celým jeho životem. Učení dokončil v roce 1968, poté nastoupil na vojnu. Otec tehdy pracoval na ministerstvu vnitra, kde se věnoval výzbroji. Okupaci vojsky Varšavské smlouvy vnímal jako zradu, podepsal výzvu Dva tisíce slov. To ho ale stálo místo. Po prověrkách byl na konci roku 1970 definitivně propuštěn a poté měl problém najít a udržet si práci. Jan Fronc se tehdy opět přestěhoval s rodiči do Valče a společně provozovali místní hospodu. Žil také v Praze, Karlových Varech, Žluticích a vrátil se i do Valče. Po vycestování na Západ se o něj zajímala Státní bezpečnost. Po revoluci podnikal, zprvu úspěšně, později podnik Sady Kostrčany, který vedl, zkrachoval. Ve Valči se angažoval také v lokální politice, působil jako místostarosta. Přestěhoval se do valečského domu po prarodičích, kde žil i v roce 2024.