I nailed anti-occupation flyers to a military building
Download image
Milan Michalica se narodil 21. května 1937 v Praze. Jeho otec František Michalica byl legionář a pozdější brigádní generál, který musel pro neshody s ministrem obranyMilan Michalica was born on 21 May 1937 in Prague. His father, František Michalica, was a legionary and later a brigadier general who had to leave the Czechoslovak army in the 1950s due to disagreements with the Minister of Defence, Alexej Čepička. After finishing primary school, Milan entered the secondary industrial school in Brno. After that he studied at the air defence school in Košice where he learned to operate all anti-aircraft weapons and gunnery radars. Subsequently, he was sent to the military school in Turčanský Svatý Martin, where he became the commander of a unit focused on radio detection. During this time, the military counterintelligence started suspecting him of spying for the United States. He was no longer allowed to be promoted and was preparing to be dismissed from the army. However, this did not happen and he remained in the army ranks. In 1967, due to his wife’s poor health, he requested a transfer to the military grammar school in Opava, where he began teaching science. In Opava, he heard the news of the occupation of Czechoslovakia by Warsaw Pact troops. At night he began to produce anti-occupation flyers, which he nailed to the walls of the military grammar school. He was dismissed from the Communist Party of Czechoslovakia and threatened to be dismissed from his job. He was also dealing with personal difficulties at that time, as the health of his wife was seriously deteriorating. In order to get his beloved wife on dialysis and save her life, he agreed to cooperate with the military counterintelligence. However, according to his own words, there was no real cooperation from his side. His wife was eventually admitted for dialysis, but she didn’t live to see the fall of the communist regime and died in the autumn of 1989. After the Velvet Revolution, he was promoted to the rank of colonel and subsequently became the head of the Opava grammar school. Later he began teaching at a grammar school in Prague. He became the oldest volleyball coach at the age of almost seventy. At the time of filming (2022) he lived in Rychnov near Jablonec nad Nisou and devoted himself to his hobby - painting with watercolours. Alexejem Čepičkou odejít v 50. letech z československé armády. Po vychození základní školy nastoupil pamětník na střední průmyslovou školu do Brna a po jejím absolvování se rozhodl pokračovat ve studiu na učilišti protivzdušné obrany v Košicích. Zde se naučil ovládat všechny protiletadlové zbraně i střelecké radiolokátory. Následně jej čekalo odvelení na vojenské učiliště do Turčanského Svatého Martina, kde se stal velitelem jednotky zaměřené na radiolokaci. V této době se dostal do hledáčku vojenské kontrarozvědky, která jej podezřívala, že provádí špionáže ve prospěch Spojených států amerických. Pamětník nesměl být nadále povyšován a připravoval se na propuštění z armády. K tomu ale nakonec nedošlo a on setrval v armádních řadách. V roce 1967 požádal z důvodu špatného zdravotního stavu manželky o převelení do vojenského gymnázia v Opavě, kde začal učit přírodovědné předměty. V Opavě jej také zastihla zpráva o obsazování Československa vojsky Varšavské smlouvy. Ještě v noci začal vyrábět plakáty proti okupaci, které přibíjel na plochu vojenského gymnázia. Následovalo propuštění z Komunistické strany Československa a nová hrozba propuštění ze zaměstnání. K těmto problémům se navíc přidaly i rodinné potíže, protože se vážně zhoršoval zdravotní stav pamětníkovy manželky. Aby svoji milovanou ženu dostal na dialýzu a zachránil jí život, podepsal Milan Michalica závazek s vojenskou kontrarozvědkou. Dle vlastních slov však byla jeho spolupráce s bezpečnostními orgány nulová. Manželku na dialýzu nakonec přijali, avšak pádu komunistického režimu se již nedočkala a na podzim 1989 zemřela. Po sametové revoluci čekalo pamětníka povýšení do hodnosti plukovníka a následně se stal náčelníkem opavského gymnázia. Později začal učit na gymnáziu v Praze a ve volném čase se stal skoro v sedmdesáti letech nejstarším trenérem volejbalu. V době natáčení (2022) žil v Rychnově u Jablonce nad Nisou a věnoval se své zálibě – malování akvarelem.
