Vysílání z Kojálu jsem bral jako dobrodružství
Download image
Honza Štangl se narodil 12. srpna 1944 v Praze. Ke svému jménu přišel údajně díky opilosti kněze, kterému nebylo divné uvést do matriky jméno Honza namísto Jan. Jeho otec, Oldřich Štangl, letec, generál, později náčelník Hlavní správy letectva a vojsk protivzdušné obrany státu a náměstek ministra národní obrany Martina Dzúra, se kvůli práci často stěhoval, a tak i malý Honza měnil základní školy. Rodina se v roce 1958 přestěhovala z Prahy do Brna, kde Honza Štangl absolvoval střední školu na ulici Tábor, později studoval i vysokou školu, studia nedokončil. Začal pracovat jako osvětlovač na Barrandově, poté v rámci vojny natáčel spolu s Jiřím Plojharem u armádního filmu. V lednu 1968 se oženil a nastoupil jako asistent kameramana do brněnského studia tehdejší Československé televize. Když ho 21. srpna 1968 požádal šofér Jaroslav Pražák, zda by spolu s redaktory Lubomírem Popelkou, Jiřím Vondráčkem a kameramanem Jindřichem Bresslerem odjeli na vysílač Kojál, protože budova Československé televize v brněnském Typosu už byla tou dobou obsazena okupačními vojsky, souhlasil. Coby kameraman se tak účastnil svobodného vysílání Československé televize z vysílače Kojál. V dalších dnech pomáhal Jiřímu Plojharovi z armádního filmu, sehnal mu náhradní SPZ na armádní vozidla. V roce 1970 se stal kameramanem, v roce 1975 se v Moskvě setkal s hudebním skladatelem Aramem Iljičem Chačaturjanem. Při natáčení nejvíce spolupracoval s orchestrem Gustava Broma a Jindřichem Hovorkou. Dále točil zejména folklor a folk, zasloužil se také o to, že jsou verbuňk a fašank zapsány na seznamu kulturního dědictví. Po sametové revoluci točil např. všechny díly Manéže Bolka Polívky. V roce 2024 žil Honza Štangl v Brně.