Dlouho jsem si myslel, že většina vydrží, ale bylo to úplně obráceně
Download image
Josef Tolar se narodil 30. srpna 1942 v Počátkách jako druhé dítě Josefu a Alžbětě Tolarovým. Nedlouho po jeho narození byl otec totálně nasazen na práci ve Vídni. Domů se vrátil krátce před koncem války. Alžběta Tolarová, rozená Pincová, původním zaměstnáním učitelka v mateřské škole, byla v domácnosti. Do sedmi let žil s rodinou v Kamenici nad Lipou. V roce 1949 otec získal práci na Krajském ředitelství spojů a rodina se přestěhovala do Českých Budějovic. V roce 1960 nastoupil na Vysokou školu chemicko-technologickou (VŠCHT) v Praze. Během studia vstoupil do Komunistické strany Československa (KSČ). Po promoci v roce 1965 nastoupil do podniku Jihočeské pivovary jako vedoucí podnikové laboratoře. Zažil příjezd vojsk Varšavské smlouvy do Českých Budějovic v roce 1968. Po srpnové okupaci vytvořil v podniku Jihočeské pivovary nástěnku, kde informoval o vývoji situace, a účastnil se několika mítinků. Za své postoje v roce 1968 byl při prověrkách v roce 1970 vyloučen z KSČ a sesazen z pracovní pozice. Stal se z něho řadový technolog bez možnosti postupu. Jeho názory a postoje z roku 1968 mu byly vytýkány při prověrkách až do roku 1989. Každý rok mu bylo připomínáno, že je v podniku soudruhy trpěn pouze z dobré vůle. V roce 1982 přešel z Jihočeských pivovarů do Budějovického Budvaru n. p. Od roku 1985 až do odchodu do důchodu v roce 2008 působil v pivovaru jako sládek. Od 90. let zároveň patřil k úzkému vedení Budějovického Budvaru n. p., které stálo za velkou porevoluční transformací pivovaru. V době natáčení (2023) žil se svou ženou Janou Tolarovou v Českých Budějovicích.