Lampasáků už tolik nevídám, ale policajt na ulici mi pořád nahání hrůzu
Download image
Ivan Bačina se narodil 14. března 1964 v Čáslavi. Jeho otec byl vojákem z povolání v hodnosti majora a působil jako vedoucí letištní správy v Čáslavi. Matka Hana byla dělnice a členka uličního výboru, oba byli členy Komunistické strany Československa (KSČ). Po dokončení základní školy v Čáslavi se Ivan Bačina vyučil zámečníkem v ČKD Kutná Hora. Již od mládí nosíval dlouhé vlasy, kvůli nimž ho vyhodili z autoškoly. V letech 1983 až 1985 vykonal základní vojenskou službu v Československé lidové armádě, začínal v poddůstojnické škole v Prešově a následně pokračoval u útvaru v Janovicích nad Úhlavou. Na obou místech zažil šikanu, přičemž za incident, kdy napadl poddůstojníka, si vysloužil trest ve vojenském vězení. Od roku 1985 stále víc navštěvoval koncerty nepovolovaných kapel, často pobýval v Křepicích na Moravě či v Havlíčkově Brodě. Po domovní prohlídce a výslechu Státní bezpečností se rozhodl k trvalému přesídlení právě do Havlíčkova Brodu. Svůj odpor proti režimu dával najevo podpisy pod prohlášeními či peticemi. Účastnil se manifestací proti vládnoucí komunistické garnituře, držel protestní hladovku za Pavla Wonku nebo se zapojoval do činnosti nezávislé iniciativy Havlíčkova mládež. Stal se také členem Hnutí za občanskou svobodu. Ministerstvo obrany mu v roce 2021 udělilo ocenění účastníka třetího odboje za boj a odpor proti komunismu. V době natáčení v říjnu 2024 žil Ivan Bačina v Mírovce u Havlíčkova Brodu.
