Můj domov je tam, kde je má rodina
Paní Bulgaš Badajeva se narodila v roce 1957 v Kalmycku v tehdejším Sovětském svazu. V pěti letech utrpěla úraz páteře, kvůli kterému musela až do svých dvaceti let podstupovat mnoho operací. Kvůli úrazu strávila dětství po nemocnicích, rehabilitačních střediscích a lázních. Nemohla chodit ani do školy s ostatními dětmi a učila se s učitelkou, která docházela za dětmi do nemocnice. Později nastoupila na internát a po ukončení základní školy se šla vyučit na krejčovou. Po ukončení učiliště získala invalidní důchod a zůstala doma, kde si přivydělávala šitím oblečení pro své známé a také se starala o své dva malé synovce, když byla její sestra v práci. Jako třicetiletá nastoupila na dálkové studium historie na vysoké škole, které sice úspěšně dokončila, ale vysněnou práci v archivu nikdy nezískala. V roce 1999 ztratila její sestra práci a přestěhovala se do Prahy, zatímco Bulgaš Badajeva zůstala v Rusku a starala se o její dva syny. Synovci se po ukončení základní školy přestěhovali za matkou do Prahy a pamětnice je po smrti své matky následovala v roce 2008. Se svou sestrou a synovci žije v Praze jako invalidní důchodkyně dodnes.
