Mezi dvěma bohy
Viktor Beránek se narodil v Praze 13. září 1951, v šesti letech se s rodiči přestěhoval do Starého Smokovce – lázeňské obce na úpatí Vysokých Tater. Jako šestnáctiletý se účastnil demonstrací v Popradě proti projíždějícím vojskům Varšavské smlouvy, směřujícím na Prahu. O rok později byl zatčen za psaní protiokupačních hesel a z téhož důvodu vyhozen z práce. Než v roce 1970 nastoupil na povinnou vojenskou službu v Nechranicích, brigádničil půl roku jako nosič na Zbojnickou chatu ve Vysokých Tatrách. Právě na vojně si uvědomil, že svět vysokých hor je světem svobody, a po skončení vojny se k tomuto povolání vrátil. Postupně vynášel na všechny chaty ve Vysokých Tatrách. V roce 1977 se stal chatařem Chaty pod Rysmi, nejvýše položené obytné stavby v Československu. Vzpomíná na vyhrožování a šikanu pohraniční stráže i každoroční agitační výstupy mládeže na Rysy, jichž se pravidelně účastnili i vládní delegace. Popisuje, jak turisté i horolezci opakovaně ničili pamětní desku V. I. Lenina, která byla roku 1970 umístěna na jednom z vrcholů Rysů. Začátkem osmdesátých let emigroval přes Slovinsko a Itálii do Rakouska. Než však došel do uprchlického tábora kousek od Vídně, emigraci si rozmyslel a po třech dnech se vrátil. V létě 1989 pomáhal východním Němcům přelézat plot zahrady velvyslanectví Německé spolkové republiky, sledoval, jak za potlesku místních obyvatel odváží autobusy východoněmecké emigranty na hlavní nádraží a posléze do západního Německa. Listopad 1989 jej zastihl na cestě do Francie. Jakmile se doslechl o tisícových demonstracích v Praze, okamžitě se vrátil podpořit revoluci. V roce 2022 nadále působil jako chatař a nosič na Chatě pod Rysmi.