MUDr. Petr Bohanes

* 1953

  • „Říkal mi: ‚Já vím, že máte tetu v Americe.‘ Já jsem mu řekl, že to také vím. Pak jsem mu něco podepsal, dokument, že proběhl výslech. A on chtěl spolupráci, abych donášel. Řekl jsem, že ano, a on mi řekl: ‚Přijďte na pivo do Tábora, do Palcátu.‘ To už jsem tam nešel. Kdybych tam šel, tak jsem asi podepsal. Žádný hrdina nejsem a on byl přátelský. Když jsem ale nepřišel do té hospody, tak byl tvrdý a doplácel jsem chybějící pinzety a nějaké nože a takové kraviny.“

  • „Když byl vyhozený z obchodu s látkami, tak musel nastoupit na nucené práce. Byl to takový koncentrák český.“ – „Ten dědeček?“ – „Ano, ten František. Táta mu zařídil, že byl psychicky nemocný, byl na psychiatrii. Byl potom vyreklamovaný.“ – „Myslíte, že mu sehnal falešné vyšetření?“ – „Ano. A místo toho, aby byl v lomu, byl na psychiatrii, a potom šel domů. Od té doby už celý život nic nedělal. Měl kolem padesátky, tak by toho stejně moc neudělal. Byl doma s babičkou. Chodili do Besedního domu na obědy a on tam dopoledne sedával s kamarádama a řešili tam, jestli bolševik už půjde pryč, nebo ne.“

  • Full recordings
  • 1

    Nedvědice, 14.01.2023

    (audio)
    duration: 02:19:42
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Dodnes si rovnám páteř

Petr Bohanes
Petr Bohanes
photo: Archiv pamětníka

Petr Bohanes se narodil 27. ledna 1953 v Brně do rodiny bohatých obchodníků. Jeho rodina vlastnila činžovní dům na brněnském náměstí Svobody a obchod s látkami. Pradědeček Rudolf Zöllner tento dům koupil na počátku 20. století a založil zde Obchodnickou jednotu. Dědeček František Bohanes bojoval za první světové války na východní frontě a za první republiky se zapojil do podnikání v rodinné firmě. Po komunistickém převratu v roce 1948 Bohanesovi přišli o všechno. Část rodiny – teta Zora a strýc Marian Novotný, bývalý vysoký manažer Zbrojovky Brno – emigrovala do USA, kde začali podnikat. Rodinu Bohanesových kvůli tomu sledovala Státní bezpečnost (StB). Petr Bohanes se stejně jako zbytek jeho rodiny snažil vyhnout jakékoliv spolupráci s režimem. Přesto byl na vojně v roce 1978 kontaktován agentem vojenské kontrarozvědky a vyzván ke spolupráci, kterou však odmítl. V sedmdesátých letech vystudoval medicínu a do roku 2021 provozoval praxi v Nedvědici, kde žil i v době natáčení rozhovoru (2023).