podporučík v. v. Alexander Burger

* 1922

  • „[Pochodovali jsme – pozn. aut.] kolem hřbitovů francouzských vojáků z první světové války, z Verdunu a tak dále a už jsme potkávali civilní uprchlíky i francouzské vojenské jednotky. Ale jednotlivce, nikoliv nějaký francouzský útvar. Bylo nám určeno jedno město, přesně nevím, jak se jmenovalo [pravděpodobně Montigny – pozn. aut.], a dostali jsme za úkol obranu tohoto města.“

  • „[Ti, kteří byli – pozn. aut.] za první republiky v armádě, byli zařazení přímo do jednotlivých útvarů, do jednotlivých čet, a z těch, kteří na vojně nebyli, bylo zorganizováno jedno družstvo. To bylo asi kolem deseti lidí. Dostali jsme poddůstojníka, který s námi cvičil základní vojenské povely a tak dále. To trvalo několik dní, přesně nevím, možná čtrnáct dní, možná týden, nevím. Ovšem to už bylo v době, kdy Němci blitzkriegem prorazili Belgii a blížili se k francouzským hranicím.“

  • „Agde, to je staré známé francouzské město. V Agde bylo už velitelství československé armády, které [vzniklo – pozn. aut.] na základě nějaké dohody prezidenta Beneše s francouzskou vládou. Byla ustanovena československá jednotka a měla velitelství v Agde. To nebyla náhoda, protože na tomto místě byl bývalý internační tábor pro uprchlíky ze španělské občanské války. Bylo tam ještě pár španěláků.“

  • Full recordings
  • 1

    Praha, 04.04.2013

    (audio)
    duration: 03:32:03
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Když jsem si lehl na mostě, tak jsem si přál, abych se už nevzbudil. To byla Francie v roce 1940

Alexander Burger
Alexander Burger
photo: archiv Alexandra Burgera

Podporučík v. v. Alexander Burger se narodil 20. dubna 1922 v obci Ratkovské Bystré, okres Revúca, v tehdejším Československu. Po obecné škole se vyučil cukrářem v jihoslovenském městě Tornaľa, ovšem v listopadu 1938 připadla jižní část Slovenska Maďarsku a pamětník měl být po vyučení vypovězen ze země. Zpět však nikdy neodešel. Od pašeráků se dozvěděl o možnosti vstupu do francouzské cizinecké legie na francouzském velvyslanectví v Budapešti. Dále se tzv. balkánskou cestou dostal přes jugoslávský Bělehrad, řeckou Soluň a dnešní turecký Istanbul do libanonského Bejrútu, kde vstoupil do československých jednotek. Z Bejrútu následně odjel do Marseille, kde byl 13. května 1940 prezentován jako voják tvořící se 1. československé divize. Následně byl v Agde přidělen k 9. pěší rotě 1. pěšího pluku a měl sloužit jako střelec lehkého kulometu. Ve městě Pézenas však stačil dokončit pouze základní výcvik beze zbraně a již byl odvelen na frontu proti postupující německé armádě. Českoslovenští vojáci odjeli do severní Francie a Alexander Burger tu v květnu 1940 prožil ústupové boje. Čechoslováci nakonec museli ustoupit až k jihofrancouzskému přístavu Séte a odtud se přeplavili lodí přes Gibraltar a Biskajský záliv do anglického Liverpoolu. Pamětník se poté dostal do střední Anglie, do Moreton Paddoxu. V Anglii byla posléze vytvořena 1. československá samostatná obrněná brigáda a vojáci prodělali výcvik ve skotském Duns s tanky Cromwell. Byl vycvičen jako střelec a řidič tanku a následně se s brigádou účastnil druhé vlny invaze do Francie. Zde se v letech 1944-1945 zúčastnil obléhání Dunkerque, sloužil ve francouzském městě Bourbourg ve 3. tankové rotě 2. tankového praporu. Na přežití války prý nebyl připraven a po válce mu chyběla kvalifikace, kterou si musel v průběhu života dodělávat. Pracoval jako technik a poté jako referent ve firmě Odkolek. V současnosti žije jeden z posledních pamětníků ústupových bojů ve Francii v květnu 1940 v Praze.