František Černý

* 1932

  • „Nedalo mně to, když jsem byl doma, a řekl jsem si, že navštívím svého strýce v Brně, a on mě přijal, ale šel si jako nakoupit a on mě udal. A najednou vidím v okně ulici plnou policajtů, a co jsem měl revolver, tak jsem ho vsunul do splachovadla a šel jsem normálně ven i s falešnou legitimací a oni mě zastavili ve dveřích a já jsem se divil, dal jsem jim legitimaci a jednomu jsem vpálil facku a druhého jsem nakopl a chtěl jsem utéct, ale to nebylo možné, když na vás míří tolik hlavní. A pak mě odvezli do Prahy a ten, co jsem ho praštil, tak se mě ptal, jestli mám hlad, a já že ano, a on mi dal salám a říkal, no vidíte, vy do mě pěstí a já do vás rohlíky a salámem.“

  • „Představte si sklepení a asi dvacet cel a tam mě zavírali a hlídali, uvázali mě do rohu za nohu, ani jsem se nepokusil o útěk, ale jednou mě nezamkl hlídač, tak já jsem skočil a vytáhl jsem mu pásku ze stroje a on mně říkal, přečti si to a musíš to podepsat, abysme věděli, žes to četl.“

  • „Oni pořád nemohli tomu uvěřit, že jsem sem celý rok chodil a že jsem tady neprováděl žádnou špionáž, mě to nezajímalo a měl jsem u sebe jízdní řád, abych věděl, kdy mně jede vlak, a ne kvůli špionáži.“

  • Full recordings
  • 1

    ?, 24.05.2015

    (audio)
    duration: 05:36:06
    media recorded in project Příběhy 20. století
  • 2

    Hodonín, 29.01.2016

    (audio)
    duration: 04:37:51
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Narodil jsem se v nesprávném státě

Černý František, 1951
Černý František, 1951
photo: Archiv pamětníka, dodal Jakub Konečný

František Černý se narodil 6. dubna 1932 na Hané v obci Klenovice. Pocházel z velmi chudých poměrů. Rodiče měli malé hospodářství, otec po válce vstoupil do komunistické strany. Když ho v padesátých letech nutili vstoupit do JZD, stranu opustil. Pamětníka kvůli tomu vyhodili z gymnázia. Rozhodl se, že emigruje, a s kamarádem se dostali do Rakouska, kde prošel výcvikem CIC. František Černý tu žil pět let, ale stýskalo se mu po domově. Proto tajně každý rok, většinou na Vánoce, překračoval ilegálně hranice do Československa. Jednoho dne ho chytili a obvinili ze špionáže. Rok pobýval ve vazbě a pak byl poslán na šestnáct let do Leopoldova. Na svobodu se dostal díky amnestii dříve. Znovu se ale pokusil o útěk a opětovně byl uvězněn. Tentokrát ho poslali na Mírov. Po propuštění v době Pražského jara pracoval v dělnických profesích. Dnes žije v Hodoníně. Má jednu dceru.