Jan Čeřovský

* 1930  †︎ 2017

  • „Státní bezpečnost mne kontaktovala mnohokrát, ptali se mne na různé věci, na různé lidi. Já jsem si udělal takové předsevzetí, že o nikom, na koho se budou ptát, nebudu nikdy říkat nic špatného, a že zaměřím své odpovědi vždycky ryze odborně. Tvářili se, že je odborné věci zajímají. Snažil jsem se, i když se jim to třeba nelíbilo, s nimi mluvit jen o odborných tématech. Byl jsem několikrát povolán, jedno povolání bylo zajímavé: v Bartolomějské ulici mne jednou vyslýchali čtyři hodiny, ptali se mne, s kým se stýkám a co je to za lidi. Udržoval jsem svou linii o nikom neříct nic špatného a zůstávat jen ryze v odborné rovině. Spolupráci mi nikdy ale nenabídli.“

  • „Už od těch dob, kdy jsem jezdil na mezinárodní tábory mladých, se mi otevíraly oči. Zjišťoval jsem, že věci nejsou tak, jak nás to doma učí. A že ten svět je daleko jiný, rozmanitější, svobodnější. To se pochopitelně ukazovalo. A vedlo to v sedmdesátých letech i k tomu, že jsem zjistil tu špatnou orientaci té mé, řekl bych, víry komunistické. A obrátil jsem se k jiné víře, jejíž podstatou a hlavní náplní není nenávist, ale láska. Já myslím, že podstatou komunistické víry je nenávist: podstatou je třídní zápas – co to je jiného než nenávist? Věřil jsem určité myšlence, že v této komunistické ideologii jsou určité snahy o vytvoření lepšího světa, ale to mě zklamalo.“

  • Full recordings
  • 1

    Praha - Zbraslav, 18.11.2014

    (audio)
    duration: 01:33:03
Full recordings are available only for logged users.

Českému velvyslanci nabídli jelena a já mohl vycestovat

4862-portrait_former.jpg (historic)
Jan Čeřovský
photo: archiv Jana Čeřovského

RNDr. Jan Čeřovský, CSc. se narodil v Praze dne 2. února 1930. V mládí byl skautem a v pražském Barrandienu se ve skautském oddíle Trilobit zabýval zkamenělinami. Následně díky matce, která měla v oblibě skalničky, rostl i jeho zájem o biologii. Na střední škole se dostal ke spolupráci s botanikem Jaroslavem Veselým, která jej celoživotně provázela. Již v sedmnácti letech se stal členem Československé botanické společnosti. V letech 1950 až 1953 externě řídil časopis Člověk a příroda. Od roku 1949 do roku 1953 studoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze, do roku 1956 tamtéž studoval postgraduální studium v oboru geobotanika-ochrana přírody. V letech 1956 se stal zakládajícím šéfredaktorem časopisu ABC mladých techniků a přírodovědců. Působil i v časopise Ochrana přírody. V roce 1961 se stal kandidátem věd, v roce 1967 mu byl udělen titul RNDr. Od roku 1959 působil ve Státním ústavu památkové péče a ochrany přírody v Praze (v pozdějším Českém ústavu ochrany přírody a Agentuře ochrany přírody a krajiny České republiky), kde setrval až do odchodu do důchodu v roce 2002. Inicioval a koordinoval systém naučných stezek, pětidílnou řadu československých „červených knih” a spoluprosadil do českého slovníku pojem mokřad.Na IX. generálním shromáždění Mezinárodního svazu ochrany přírody IUCN při UNESCO byl jmenován místopředsedou stálé Komise IUCN pro výchovu, kde prosazoval zavedení ekovýchovy do všech školních stupňů. Mezi lety 1969 a 1973 vedl útvar výchovy a vzdělávání v ústředním sekretariátu IUCN v Morgesu ve Švýcarsku. V letech 1982-1988 byl tajemníkem Východoevropského komitétu IUCN pro výchovu. Od roku 1990 do roku 1994 byl viceprezidentem IUCN. V letech 1991-1996 byl členem českého národního výboru pro program UNESCO Man and Biosphere. Jan Čeřovský zemřel 7. září 2017.