Ivan Chadima

* 1940

  • „V hotelu UN Plaza každý červen probíhalo hodnocení předchozího roku. Během jednoho takového hodnocení se mě můj nadřízený Tom Appleby zeptal: ,Chadimo, co tebe vlastně v životě motivuje?‘ Odpověděl jsem mu, že trochu uznání, trochu peněz, on se na mě jen díval a řekl: ,To jsem si nemyslel, že jsi tak blbej. Jediná snaha v životě, která za něco stojí, je dostat svůj život pod kontrolu. Ty nemáš vůbec žádnou! Bydlíš v hotelu, auto máš v hotelu, jíš tady... Když umřu, přijde někdo jiný a vyhodí tě, nebo když tě vyhodím já sám, půjdeš na ulici, budeš shánět práci a takovou, jako máš tady, těžko najdeš.‘ Trošku jsem se zalekl, přemýšlel jsem, co s tím udělám, a nakonec jsem využil toho, že ve stejné době začínala jednání s porevolučním Československem. Jeden můj kamarád dělal pro Bankers Trust, druhý pro White and Case a spolu s nimi jsem Václavu Havlovi a jeho ministrům zorganizoval schůzky s důležitými partnery při jejich první cestě do Ameriky.“

  • „Ještě dnes vidím, jak můj dědeček seděl ve dřevem obložené hale uprostřed svého domu v Sibeliově ulici 21, pil nějaký drahý alkohol a kolem běhali rudoarmějci. Do toho přišel můj strýc Vladimír v uniformě československého podporučíka. ,Tatínku, tatínku,‘ říkal, ,jsme osvobozeni, naši bratři jsou tady!‘ Dědeček se na něj podíval a odvětil: ,Jen se neposer, tady sto let tráva neporoste.‘ Později se ukázalo, že měl pravdu...“

  • „Po příletu do Kanady jsem spolu s dalšími emigranty z Československa dostal ubytování v klášteře. Každý jsme měli vlastní pokoj, dávali nám jídlo, učili nás francouzsky a anglicky. Sám jsem tam vydržel jen přibližně týden, protože jsem si hned našel práci, ale někteří jiní tam zůstali i rok a půl; pobírali totiž padesát dolarů na osobu jako týdenní kapesné, navíc jim bylo zdarma poskytováno veškeré zaopatření, takže si našetřili na spartaka a jeli zpátky. A takových nebylo málo... S tímhle přístupem mám spojenou jednu historku. Mniši, kteří se o nás starali, se na jedné schůzi zeptali, jestli je všechno v pořádku. Přihlásil se jeden doktor, který byl v klášteře už od září 1968, ne od ledna 1969 jako já, nechal si tlumočit a slovensky pronesl: ,Když jsme přijeli, měly pomeranče oproti těm, co dostáváme teď, méně peciček.‘ Já jsem myslel, že mě raní mrtvice! Styděl jsem se, že si to neumíš představit.“

  • Full recordings
  • 1

    Praha, 02.02.2017

    (audio)
    duration: 08:11:48
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Konec znamená jen nový začátek

portrét.jpg (historic)
Ivan Chadima

Ivan Chadima se narodil 17. října 1940 v Praze. Z politických důvodů nemohl studovat na gymnáziu, avšak díky otcovým kontaktům byl přijat na odbornou školu pro společné stravování v Podskalské ulici a na začátku třetího ročníku přestoupil na hotelovou školu v Mariánských Lázních. Po maturitě a základní vojenské službě pracoval deset let v pražském hotelu Alcron, orientovaném na zahraniční klientelu. Od září 1967 do srpna 1968 byl posluchačem Hotelového institutu, ve své době unikátní školy pro vrcholový management mezinárodních hotelů v Československu. Krátce po invazi vojsk Varšavské smlouvy emigroval do západního Německa, v polovině ledna 1969 pak odletěl do Kanady. V montréalském hotelu Château Champlain se rychle vypracoval z číšníka na beverage managera, díky znalostem a zkušenostem z Alcronu si získal respekt kolegů, začal zastávat vrcholné funkce v předních hotelech společností Ramada Inn, Four Seasons a Ritz Carlton v Kanadě i USA a na přelomu 70. a 80. let se již řadil mezi nejlepší hoteliéry světa. V letech 1983 až 1990 zastával post ředitele newyorského hotelu United Nations Plaza. Po sametové revoluci spoluorganizoval první oficiální cesty Václava Havla a československé vlády do USA a Kanady, ve své rodné zemi začal podnikat a roku 1992 se přestěhoval do Prahy. Dnes působí ve funkci jednatele hotelu Four Seasons v Praze, v hlavním městě též realizuje projekt cenově dostupného bydlení či stopatnáctipokojového ubytovacího zařízení a zůstává velmi činný jako konzultant.