Válka se už nesmí nikdy opakovat
Download image
Richard Drábek se narodil 17. ledna 1929 ve Vinarech jako sedmé dítě Františky Drábkové, rozené Novákové, a Richarda Drábka. Jeho rodiče byli zemědělci. Richarda Drábka staršího v období druhé světové války soused udal za utajovanou zásobu obilí. V roce 1942 byl kvůli tomu odsouzen jako válečný hospodářský zločinec, sabotér a škůdce lidu k sedmiletému vězení a poslán do věznice v polském Briegu. Již po dvou letech zde zemřel. Před smrtí poslal domů několik dopisů. V jednom z nich vyjádřil přání, aby po něm hospodářství převzal Richard coby jeho nejmladší syn. Richard Drábek přání svého otce vyslyšel, jeho záměr však po roce 1948 narušila kolektivizace. V roce 1950 neúmyslně odevzdal obilí nakažené pilousem, pro údajnou sabotáž v jednotném zemědělském družstvu (JZD) byl následně odsouzen k 18 měsícům v lágru Prokop u Horního Slavkova. V roce 1952 pracoval v Hranické cementárně a vápenici v Přerově. Záhy ho povolali na vojnu. Nejprve sloužil u radistů. Poté, co velitel roty zjistil, že jde o bývalého vězně, přeřadili ho roku 1953 k Pomocným technickým praporům (PTP) do slovenského Komárna. Po vojně od roku 1954 pracoval nejprve v zemědělství, v roce 1956 pro těžké podmínky odevzdal pole družstvu a nastoupil ve společnosti Ingstav Brno na stavbu vodojemu v Přerově. V roce 1957 se oženil s Ludmilou Novákovou. Narodily se jim dvě děti, syn Richard a dcera Ludmila. V roce 1960 získal zaměstnání v Dole Rudý říjen v Ostravě, kde zůstal téměř 25 let, až do roku 1984. Na konci 80. let emigrovala dcera Richarda Drábka do Ameriky, kde přijala jméno Adrianne. Úřady po její emigraci zkonfiskovaly dům, který pro ni Richard Drábek svépomocí postavil. Zpět dům nikdy nezískali. Richard Drábek nadále žije v rodných Vinarech, věnuje se práci v dílně a malbě obrazů inspirovaných krajinou jeho domova. Některé z nich představil na výstavách v Přerově. Pracuje na kronice obce Vinary.
