Jarmila Ducháčková

„Bylo to v neděli, zrovna na Velikonoční neděli, nebo na Květnou neděli, na Květnou neděli to bylo. Měli jsme uvařenej oběd v neděli v poledne, jen zasednout a jíst. Najednou zahoukaly sirény, ony houkaly často, ale nikdy nás tam nebombardovali. To jsme ještě někdy šli ven a koukali jsme, a když bylo jasno, tak byla vidět letadla. Tenkrát ještě asi, ne asi, určitě, nemohly být tryskové motory, byly to obyčejný motory, protože žádnou tu mlhu nedělaly. Ale byly vidět, vždycky celá letka byla vidět, tak jsme na ně koukali. No ale tu neděli to dunělo víc a začalo to bouchat. Tak jsme hned utekli do sklepa a tam jsme se zavřeli, to byl jako kryt, a tam jsme byli a ten nálet přežili.“