P. Josef Freml

* 1928  †︎ 2014

  • „Když jsem byl na Pankráci, tak ve vedlejší cele mi jeden spolužák morseovkou vyklepával na stěnu, že vyšetřovatelé jsou zákonem chránění zločinci. Kdyby to odposlouchávali, tak by z toho měl potíže. Tam toho hluku bylo víc, takže se to klepání ztratilo. Takhle jsme se domlouvali, protože na každých dveřích na Pankráci byla hřebíkem vyrytá morseovka. Tu jsem se naučil a tak jsme se potom domlouvali.“

  • „Dostal jsem se do šablonárny, kde jsem byl možná dva roky. Bylo to tam takové dobré zaměstnání a už tam nebyl takový dílenský hluk. Byla to taková samostatná dílna. Pak se hlasovalo, aby Rusové mohli začít s atomovými výbuchy. Já jsem samozřejmě nezvedl ruku a kterési ženské mě žalovaly. Hned mě hlásili na výbor strany, že jsem provokatér a kdesi cosi, a hned mě šoupli zpátky na dílnu do provozu.“

  • „Horší bylo, když Němci ustupovali. Tak svolali celou obec a tvrdili, že jim někdo nasypal hřebíky na cestu, a že když se nikdo nepřihlásí, tak vypálí pět baráků. Samozřejmě se nikdo nepřihlásil, protože to nebyla pravda. A oni okamžitě, jak to skončili, už měli vyhlédnutý baráky a pět jich zapálili. Lidé akorát mohli vyvést dobytek a nějaké drobné věci, jinak to hlídali. Přímo v Šumicích.“

  • „Bylo to u nějaké stařenky, která tam měla kdysi s manželem dílnu. A v té bývalé dílně mě světili. Přišel jsem tam a už tam byli dva kandidáti. Akorát jsme si podali ruku a nijak jsme se nepředstavovali, abychom neprozradili jeden druhého. Po nějaké té hodině bylo to svěcení. Musela tam být akorát obřadní kniha, olej a kalich. Biskup Trochta byl v soustředění někde mimo Prahu, tak dojížděl třebas k doktorovi do Prahy a vždycky se právě u těch lidí zastavoval, takže se s tou rodinou znal. Takže tam to bylo domluvený. Nevím, jak se jmenovali. Akorát jsem se musel představit s určitým heslem a ona to heslo znala a potom mně otevřela.“

  • Full recordings
  • 1

    Ostrava, 22.01.2014

    (audio)
    duration: 02:19:21
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Ani rodiče nevěděli, že byl tajně vysvěcen

Josef Freml v roce 1944 u firmy Baťa
Josef Freml v roce 1944 u firmy Baťa
photo: archiv pamětníka

P. Josef Freml se narodil 11. března 1928 v Šumicích poblíž Uherského Brodu. Za války se učil v obuvnické dílně ve Zlíně, kde ho kamarádi poprvé seznámili s římskokatolickým řeholním řádem salesiánů. V roce 1945 se rozhodl přihlásit na gymnázium v salesiánském ústavu ve Fryštáku. Ve studiu pokračoval na vyšším salesiánském gymnáziu v Přestavlkách u Přerova a v dubnu 1950 tam zažil tzv. Akci K - násilnou likvidaci klášterů a mužských katolických řeholních řádů. Josef Freml pak odmítl nastoupit do státem ovládaného generálního semináře. Gymnaziální studium dokončil v Litovli a potom absolvoval Pedagogickou fakultu v Olomouci. Současně stále udržoval styky se salesiány a tajně studoval teologii. V roce 1956 byl zatčen a společně s dalšími devíti salesiány ve vykonstruovaném procesu nazývaném Polák a spol. odsouzen za maření dozoru nad církvemi k osmnácti měsícům vězení. Prošel vyšetřovacími vazebními věznicemi v Olomouci a v Praze na Pankráci, než byl počátkem prosince 1957 propuštěn na amnestii prezidenta republiky. Svého přesvědčení se nevzdal ani potom a v roce 1965 byl tajně vysvěcen biskupem Štěpánem Trochtou. Jeho první oficiální slavnostní mši neboli primici, kterou sloužil v červenci 1969 v rodných Šumicích, navštívily stovky lidí. Během normalizace měl pro své postoje problémy s církevními tajemníky a často musel měnit působiště. Několikrát mu hrozilo odebrání státního souhlasu k vykonávání kněžského povolání. Josef Freml zemřel 23. 7. 2014.