Naši rodiče se stali sionisty díky nám
Elisheva Gidron se narodila 4. prosince 1920 ve Vídni jako Elisabeth (Lisa, též Alžběta) Kummermann. Pochází z židovské rodiny a měla staršího bratra Herberta. Otec byl strojní inženýr, kvůli jeho zaměstnání se rodina v roce 1926 přestěhovala do Štěpánovic u Olomouce. Od roku 1932 žili Kummermannovi v Karlových Varech, odkud odešli po záboru Sudet v říjnu 1938 do Prahy. Pamětnice nestihla dokončit gymnázium, v letech 1940-1941 pracovala v Domě pro psychicky nemocné v Hloubětíně. V září 1942 byla deportována do ghetta Terezín, kde pracovala jako pečovatelka v domově dívek mezi třinácti a patnácti lety. V říjnu 1944 byla deportována do Osvětimi, kde zůstala asi čtyři týdny, a potom byla vybrána na práci do tábora v Zakrze-Kudowa, pobočného tábora Gross-Rosen. V Kudowě se dočkala v dubnu 1945 osvobození. Vrátila se do Prahy, kde se setkala s Jakovem Wurzelem, členem sionistického hnutí Tchelet Lavan, jehož znala z Terezína, a v květnu 1945 se vzali. Manžel brzy po svatbě zemřel a pamětnice po jeho smrti v dubnu 1946 odjela do Palestiny, kam v roce 1938 odešel její bratr a kam se vystěhovali i její rodiče. Žila v kibucu Neot Mordechaj a později v kibucu Sde Nechemja. Elisheva Gidron má tři syny, je vdova a žije v Sde Nechemja.