Jaroslav Grof

* 1921  †︎ unknown

  • „Táta byl znám jako komunista, přívrženec Ruska. Ti, co seskočili, byli Ukrajinci, Rusové. Když přišli, tak se sklízela řepka. Mezi lidma se objevil Rus ve vojenském, tak říkali: ,Grof, ten umí rusky.‘ Byl jsem předtím na lupu na stromky v lese. Spal jsem ve světnici a táta mě vzbudil. Vyšel jsem, proti mně chlap jako hora v ruské uniformě: ,Zdravstvuj!‘ Takové neformální setkání to bylo.“

  • „Ta naše děvčata dělala víc zmetků, tak prosily kluky, aby na nich udělali značku. Byla noční směna, stroje k dispozici, dílna prázdná, ta jela na jednu směnu, tak Jarda ty zmetky, které měly jít do šrotu, ne na frontu, oštemploval, že jsou dobré. Jenže to někdy přehnal a došlo k tomu, že to na frontě smontovali a ono jim to střílelo ve vzduchu. Správce zbrojovky Linke pak vyhrožoval, že nás dá pověsit.“

  • „Na konci války se u nás střílelo a znám jednu příhodu z vedlejší vesnice. Šla stará babka, narazila na mrtvého Němce, měl pěkné boty, tak mu je svlíkla, pomodlila se u něj, vzala boty na rameno a šla pryč. Lidi se chovali různě. Cítil jsem Němce pořád jako našeho nepřítele. Mrtvej Němec, dobrej Němec, bylo heslo.“

  • „My jsme hlídali zkraje po válce Němce, a když se to porovnalo a přišli Rusové, nebylo české policajty třeba. Pak jsme v Jáchymově hlídali kolaboranty. Když to ministra omrzelo, prodal nám z útvaru levně stopětadvacítku motorku.“

  • Full recordings
  • 1

    Ústřední vojenská nemocnice, 04.10.2013

    (audio)
    duration: 01:50:35
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Lesy byly plné německých zbraní s přeraženými pažbami

Jaroslav Grof
Jaroslav Grof
photo: Pamět národa - Archiv

Jaroslav Grof se narodil 23. 3. 1921 v Tasovicích na Chrudimsku. Jeho otec prožil celou první světovou válku jako zajatec v Rusku, odkud si kromě znalosti ruštiny přivezl také náklonnost ke komunistickým idejím a dělnickému hnutí. Ještě před válkou absolvoval Jaroslav vojenský kurz v rámci Branného sboru československých motoristů. V průběhu války povinně vyráběl ve zbrojovce pod vedením hejtmana Linkeho díly na granáty. Na konci války roznášel spolu s otcem ruským partyzánům shazované zbraně. Jako voják základní služby se účastnil ozbrojených střetů s ukrajinskou povstaleckou armádou - banderovci. Působil v pohotovostním útvaru, z jehož složky se později vytvořila Veřejná bezpečnost. V ní velel škole Sboru národní bezpečnosti.