Jan Gulec

* 1938

  • „Rok šedesát osm, to si pamatuju velice dobře. Já jsem každý den ráno v pět hodin chodil běhat směrem k lesu, všude. Ten den, jak přišli Sověti, ten den jsem chtěl jít běhat. Ale najednou se otevřely… Nebo zaklepala sousedka, brečela za dveřmi. Já otevřel. ‚Pane Gulec, víte, že je válka?‘ Já říkám: ‚Jaká válka? Co děláte? Nebo co a jak?‘ A to už ta sovětská vojska, ty tankové jednotky jely po silnici. A ty už jely v noci. Čili od jedenácté hodiny už jely směrem na Fryštát a po hlavní silnici směrem na Karvinou. Protože oni měli, Sověti, zaznamenané, že na Sovinci byly vojenské kasárny.“

  • „Jinak Fryštát samostatně poškozen nebyl. I když, když docházelo ke střelbě mezi sovětskými a mezi německými vojsky, které byly zakopané v oblasti těch Marklovic a Petrovic, tak některé ty dělostřelecké granáty a tak lítaly i směrem sem. Třeba jsem šel s otcem večer z prodejny… A my jsme bydleli vedle bývalé nemocenské pojišťovny, jak je v Nádražní ulici, tak tam jsme měli barák. Tak za ten kousek lítaly po cestě i šrapnely nebo tak nějak, protože to vybuchovalo. Ale že by bylo nějak moc těch baráků poškozených válkou tady ve městě nebo v tom blízkém okolí, to nebylo.“

  • „Město Fryštát bylo dosti, dá se říci, v průběhu války takovým klidným městem, protože přímo tady válka nezasahovala. Až v jejím závěru, čili koncem roku 1944 příchodem sovětských vojsk a ústupem Wehrmachtu z těchto oblastí, docházelo už k podstatným změnám. Byly tu i takové různé ty diverzní skupiny v této oblasti. A potom také ty boje byly dosti podstatné koncem roku čtyřicet čtyři a čtyřicet pět, hlavně v oblasti průmyslové části dnešní Karviné, čili to znamená tam v oblasti Marklovic, v oblasti Petrovic, v oblasti – dneska – Mizerova. Tam docházelo k bojům.“

  • Full recordings
  • 1

    Karviná, 26.10.2021

    (audio)
    duration: 01:09:08
    media recorded in project Příběhy našich sousedů
  • 2

    Karviná, 26.11.2021

    (audio)
    duration: 14:44
    media recorded in project Příběhy našich sousedů
Full recordings are available only for logged users.

Celým naším životem až do roku 1989 se více nebo méně protínalo zatížení minulostí

Jan Gulec během základní vojenské služby v roce 1959 v Prachaticích
Jan Gulec během základní vojenské služby v roce 1959 v Prachaticích
photo: archiv pamětníka

Jan Gulec se narodil 18. září roku 1938 ve městě Fryštát do německo-české rodiny. Ihned po jeho narození došlo k anexi Fryštátu a okolí polskými vojsky v rámci Československo-polského konfliktu. Rok nato vystřídaly polské tanky ty nacistické a Fryštát i Karviná se staly součástí Třetí německé říše. Jako dítě zažil Jan také osvobozování pohraničí vojsky Rudé armády roku 1945 a ústup nacistických jednotek. Část jeho rodiny německého původu skončila v rámci Benešových dekretů v odsunu do Německa, jeho otci byla zabavena živnost a byl poslán do lágru, kde musel tvrdě pracovat na opravách mostů a silnic. Roku 1948, po nástupu komunistického režimu, byl Janově rodině zkonfiskován dům. O zbytek toho, co měli, přišli roku 1953 během měnové reformy. Znovu se Jan setkal s Rudou armádou roku 1968, když obsadila budovu pojišťovny, v níž pracoval, v domnění, že se jedná o vojenskou základnu. V roce 1989 se pamětník účastnil setkání Občanského fóra. Jan Gulec celý život pracoval v pojišťovně. Roku 2021 žil v Karviné.