„Ten únor si pamatuju takto: byl jsem v páté třídě a vím, že ve třídě pořád kluci vykřikovali ‚stávkujeme, stávkujeme‘, a já jsem nevěděl, co to znamená. No ale pak odpoledne 25. února jsem tedy byl v té vile Na Ostrohu u té tetinky, a teď rozjásaná tetička přiběhla do jedné místnosti a řekla: ‚Vyhráli jsme!‘ No a tak já jsem si říkal, že komunisti vyhráli, tak to je zřejmě dobrý. Tak jsem se šel podívat, co tomu říkají rodiče: tatínek byl nad tím zničenej, maminka byla nad tím zničená a dědeček, zakládající člen komunistické strany, se nad tímto vítězstvím rozplakal. Takže já jsem viděl, že něco není v pořádku.“
„My jsme tu jeho knihu doma s maminkou četli. Měli jsme materiál a všechno, co on tam cituje. A zjistili jsme, že on cituje nepřesně, že cituje špatně, že zamlčuje, že je to veskrze buď ledabylé anebo přímo podvodné. Jenomže nikdo to nesměl říct, protože jaksi bylo to nařízeno shora.“
„To je jedna z mých naprosto autentických vzpomínek, jak v tom bytě na Kouřimské ležel na stole cestovní kufřík tatínkův, a tatínek řekl: ‘Já pojedu až zejtra.‘ A maminka – to byla vysloveně recitace Erbena – ‘pátek nešťastný je den, jeď dnes!‘ A tatínek tak vztekle tedy ten kufřík zavřel a zřejmě jel. Protože mě maminka odvezla k sestře do Dejvic, tam Na Ostrohu měli vilu Královi (bydliště matčiny sestry), a tam jsem na jaře trávil čas na vzduchu. A maminka sama zůstala v té Kouřimské ulici a opravdu v šest hodin ráno přišlo gestapo.“
František Xaver Halas se narodil 18. října 1937 v Praze a je synem básníka Františka Halase a historičky umění Libuše Halasové. Už od dětství ho vedli rodiče k víře, ačkoliv sami z církve za první republiky vystoupili. Za druhé světové války byl mladý František svědkem otcova odchodu do poloilegality v moravském Kunštátě a Tišnově, kde se skrýval před gestapem v místním sanatoriu. Školní docházku absolvoval F. X. Halas většinou v Praze, po absolvování jedenáctiletky vystudoval gymnázium a poté následovalo pět let studia historie a pedagogiky na FFUK. Léta 1960-62 strávil vojenskou službou, díky znalosti francouzštiny většinou jako tlumočník u letecké jednotky v Přerově. Rokem 1968 začíná Halasova brněnská éra, kde strávil jako vědecký pracovník a překladatel víc než dvacet let. Roku 1990 se stal diplomatem - prvním velvyslancem Československa a poté České republiky ve Vatikánu. V roce 1999 se vrátil do vlasti a přednášel církevní dějiny a dějiny diplomacie na univerzitě v Olomouci a v Praze. Žil v Brně s manželkou Dagmar Halasovou vychovali dvě dcery. František Xaver Halas zemřel 24. listopadu roku 2023.
