Ing. Jasoň Hampl

* 1931

  • „U Ivana se scházeli, já bych řekl, intelektuálové. No, my jsme se tam trošku, nebo mě tam můj jeden spolupracovník Edvard Bakalář, tak mě tam jednou přivedl. Mně se tam líbilo, takže jsem tam potom chodil. To bylo tak jednou měsíčně, já bych řekl. Vždycky si někdo připravil nějakej referát a na to téma se potom diskutovalo. Já si pamatuju na Havla, tentokrát Václava. Ivan byl prima, Václav zajímavej. Václav tam seděl v koutku, teďka se diskutovalo různě a on mlčel. A když už diskuse byla skoro u konce, tak on prostě se přihlásil takhle o slovo a velmi pregnantně formuloval, co z toho vyplynulo a co nadále dělat. On opravdu měl tenhle ten dar jako vypíchnout ty důležitý věci.“

  • „Že se mi nepodařil ten přechod hranic, a tím pádem jsem se dostal do kriminálu. Dostal jsem za to hrozně málo, osmnáct měsíců natvrdo. Byli lidi, který za totéž dostali deset let i více. Já jsem se snažil je neštvat, protože jsem nechtěl, aby se proláklo, že patřím do téhle skupiny v Praze. Já jsem byl v Bratislavě, pokoušel jsem se přeplavat Dunaj do Rakouska a tam mě teda chytli. A vyšetřovali mě v Bratislavě. Dneska v době počítačů by nebyl žádnej problém, aby si zjistili, že já mám v Praze nějakou otevřenou aktivitu. Tenkrát to nebylo, takže se to utajilo. Já jsem se snažil jít jim na ruku. Dokonce jsem podepsal, že jsem chtěl spolupracovat s americkou CIA, což byla samozřejmě blbost.“

  • „Jak byly zábory klášterů, veškerých mužských klášterů, 14. dubna, myslím, že to byl rok 1951, nevíš, nepamatuješ si? Takže odtamtud jsem vypadl tímhle tím způsobem. Bylo to v dubnu, zabrání probíhalo asi takhle. Uprostřed noci vpadli do toho internátu policisti, civilové, což byli zřejmě estébáci, a těm salesiánům, co tam s námi byli, těm přikázali, museli si sbalit pár švestek svých a odvezli je neznámo kam. Pak jsme se dozvěděli, kam, a ti kluci, co tam byli v tom internátě, tak jsme dojeli do konce prázdnin. Přidělili tam z ministerstva školství a z ministerstva vnitra zmocněnce, který měli nahradit tohle to vedení těmahle selesiánama a samozřejmě tomu dodat marxistickej nátěr.“

  • Full recordings
  • 1

    Praha, 17.02.2021

    (audio)
    duration: 02:24:37
    media recorded in project Příběhy našich sousedů
Full recordings are available only for logged users.

Nejvíc jsme proti komunismu udělali tím, že jsme z našich dětí vychovali slušné lidi

Jasoň Hampl
Jasoň Hampl
photo: archiv pamětníka

Jasoň Hampl se narodil 15. září 1931 v Praze. Vyrůstal v nuzných poměrech, ve dvanácti letech přišel o otce. Poté nastoupil do salesiánského internátu v Kobylisích. Tam se po roce 1948 zapojil do ilegální církevní činnosti. V internátu zažil i Akci K v dubnu roku 1950, kdy komunistický bezpečnostní aparát obsadil mužské kláštery. Salesiánské pedagogy internovali a nahradili je učitelé dosazení ministerstvem. Jasoň Hampl s kamarádem odcizili z internátu cyklostyl, aby nepadl do rukou státu, a později na něm rozmnožovali Starý zákon, což roku 1952 vedlo k jeho trestnímu stíhání. V té době se pokusil emigrovat do Rakouska. Snažil se přeplavat Dunaj poblíž Bratislavy, byl ale zatčen a následně odsouzen k nepodmíněnému trestu na 18 měsíců. Trest si odpykával v Ilavě a na Jáchymovsku, v roce 1953 se dočkal propuštění na amnestii. Pracoval v huti v Kladně a záhy poté narukoval na vojnu. Poté vystudoval Strojní fakultu ČVUT. Během normalizace docházel na tajné bytové semináře k Ivanu Havlovi. Jeho chalupa v Jizerských horách byla místem křesťanských setkání. S manželkou vychovali pět dětí.