Jaroslav Havel

„To si neumí nikdo představit. Já bych to nepřál nikomu, takhle si skončit svoji životní dráhu. Byla to strašlivá oběť pro mě. Já jsem tam byl spokojený, byl jsem student, měl jsem rád studentský život, i když byl těžký. Musel jsem být na internátě. Bylo to taky špatný učení, ale já jsem nebyl špatný žák, měl jsem průměr 1,5 z předmětů, co jsem se učil. Nikomu bych nepřál, aby se musel vzdát svého vzdělání. Přinesl jsem strašlivou oběť tomu všemu dohromady.“

„Když je povolávali na vojnu, tak s nimi dělali pohovory. Chtěli zjistit, čemu ten člověk věří, jak je pro ně schopný, jaký má třídní původ a tak. Když s ním udělali ten pohovor, já to vím přesně, protože nám pak řekl, jak se stalo, že byl přeřazen do pracovních útvarů bez zbraní. Ptali se ho, čemu věří, jestli věří socialismu. A on jim odpověděl, že věří jenom tomu, o čem se přesvědčí, že je správné. A to stačilo k tomu, aby ho přeřadili a šel někam jinam. Přitom jeho kamarád ve stejných letech a šel s ním, tak jim to všechno odkýval a dali ho k letectvu. Takhle to bylo.“