Radim Hložánka

* 1923  †︎ 2017

  • „A taky když přišla ta pohroma, povodeň, tak tady se to všechno vylidnilo, nebylo tady nic, tak sem později přijely rodiny s žebřiňákama a povozy z Kunína a vše tady budovaly, to byla německá dědina.“

  • „Jirous byl potřetí zavřený a říkal, že se poprvé setkal s knězem. V cele jsem ho učil latinské texty, taky má o mně básničku z toho, jak jsme byli v té vyšetřovací cele. Z Magorových písní – z šestnácti set – je moje na druhém místě.“

  • „Stručné dějiny církve – dělal jsem toho osm set kusů, a jak to bylo hotové, tak mě chytli. Dostal jsem vyšetřovatele Slováka a ten mi dával blbé otázky a já jsem si z něho dělal srandu.“

  • „A po vojně jsem šel do semináře, věděl jsem, že jako učitel nebudu moci u komunistů fungovat, tolik rozumu už jsem měl. A taky jsem věděl, co by mě čekalo, a taky tomu tak bylo. Všichni učitelé se svého povolání museli vzdát a já jsem začal jako stavbyvedoucí v Petřvaldě.“

  • „A když mě pustili, tak jsem začal stavět chalupu a dva špioni mě sledovali a vylehávali poblíž. Když jsem šel kolem nich s vozíkem plným žumpy, tak se drželi daleko. Bylo to směšné. Ale oni hlídali socialismus.“

  • „Já jsem byl ve vězení mezi faráři a tam jsme měli svůj režim. Byli jsme zvlášť od ostatních tzv. zločinců a tenkrát tam jedna třetina patřila a dvě nikoli. A když mě znovu zavřeli po dvaceti letech, tak to bylo přesně opačně.“

  • Full recordings
  • 1

    Skoronice-jižní Morava, 20.06.2014

    (audio)
    duration: 01:12:44
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Víra dokáže, že i z úplné maličkosti se může stát velká věc

kněz Radim Hložánka
kněz Radim Hložánka
photo: Pamět národa - Archiv

Radim Hložánka se narodil 4. ledna 1923 v Petřvaldě v hornické rodině. Studoval na gymnáziu v Příboře a po záboru Sudet přešel do Ostravy, kde maturoval v roce 1943. Poté pracoval dva roky v Příboře jako zámečník, v roce 1945 se stal tajemníkem Národního výboru v Petřvaldě a později učil na obecné škole v Jistebníku. Díky Antonínu Huvarovi se zapojil do skautského hnutí, byl také členem organizace Orel. V září 1948 nastoupil do kněžského semináře v Olomouci, který byl však v srpnu 1950 zrušen. Radim Hložánka pak pracoval jako dělník u vodních staveb na severní Moravě. V květnu 1961 byl s dalšími pěti lidmi zatčen. V září téhož roku byl Krajským soudem v Ostravě odsouzen ve vykonstruovaném procesu na jedenáct let za velezradu a rozkrádání socialistického majetku. Vězněn byl ve Valdicích, na takzvaném Vatikánu, kde se sešla řada kněží, biskupů, profesorů a řádových představených. Propuštěn byl v říjnu 1963. Dne 16. dubna 1967 byl v Petřvaldu tajně vysvěcen na kněze biskupem Štěpánem Trochtou. V listopadu 1968 nastoupil jako kaplan v Mostě. Dne 20. března 1982 byl znovu odsouzen. Za maření dozoru nad církvemi a náboženskými společnostmi dostal trest ve výši dvacet měsíců. Trest si odpykával v Plzni na Borech, kde se setkával například s Václavem Havlem nebo s Františkem Líznou. V listopadu 1982 byl po infarktu z výkonu trestu propuštěn. Státní souhlas k výkonu kněžství už ale nezískal, a proto odešel do důchodu, během nějž však pokračoval ve vydávání samizdatu až do dalšího odhalení v roce 1985. V listopadu 1989 nastoupil jako administrátor do farnosti Kostelec u Kyjova. Od roku 1991 pracoval ve farnosti Svatobořice-Mistřín, v roce 1992 se stal děkanem a od roku 2002 kanovníkem kroměřížské kapituly. Radim Hložánka zemřel 28. ledna 2017.