Vladimír Hokr

„Já si myslím, že ta propaganda, že byla nastavená tak, že jak to bylo permanentní a bylo to vlastně všude vedle nás, tak jsme to nevnímaly. Hlavně jsme jako děti neměly s čím si to porovnat. Prostě braly jsme to jako nějaký zdroj informací, někdo ho prostě nasál víc, někdo míň. Pamatuji si, co byly věci, které jsme měly jako děti. Byly to mírové slavnosti, které se odehrávaly tady na Hradech, mamina jako vedoucí kultury to organizovala. My jsme samozřejmě vnímaly, že tam na začátku někdo mluví do mikrofonu a cosi říká, ale my jsme se těšily na ty zpěváky, zpěváčky, na to, že tam byly nějaké soutěže, stánky. Mohl bych mluvit o Prvním máji, člověk si pamatuje některé ty lidi, jak stáli na tom pódiu, jak jeli s tím kaprem: ‚Rybáři zdraví 1. máj‘ a všechny tyhle věci, to se samozřejmě muselo, ale nebylo to nic, co by bylo nějak hypernásilné, prostě jsme to braly jako aktivitu. Možná jsme si ani neuvědomily, my jako děti určitě ne, co to má za význam.“

„My jsme dojeli do Weitry, z Weitry jsme jeli do Harbachu, z Harbachu jsme vyjeli na Mandelstein. A tam, z té vyhlídky, která je dneska vyhlášeným turistickým místem, tak jsme se koukli jakoby zpátky. A tam jsem viděl prvně to místo, o kterém jsem i v době školní docházky samozřejmě věděl, protože na tom Mandelsteinu se konají a konaly vždycky srazy odsunutých, já nechci říkat sudetských Němců, protože nemám to označení moc rád, tam se prostě ti lidé, kteří měli vazby k tomuto regionu, scházeli. A to si pamatuji, že nám v té škole a celkově valili do hlavy: ,Tam nahoře ty ohně, které plápolají, tak to jsou ti Němci, to jsou ti zlí, to jsou ti, kteří zavinili válku, a ti tam vykřikují: My se vrátíme!‘ A vytvářel se jakýsi pocit strachu. To bylo zvláštní, že na tohle místo my jsme se dojeli podívat. Pak jsme se museli stejnou cestou přes tu Weitru vrátit domů. Přijeli jsme vymrzlí. A vím, že to byl jeden z těch momentů, kdy ten táta byl strašně šťastný, že jsme se tam dostali. I jsem vnímal tu obavu, že se to zase zavře a že tam nebudeme moct. Tak vím, že si tohle ten táta užíval.“