Pořád jsme se báli
Download image
Zdeňka Holá se narodila 22. dubna 1931 v obci Hráze na Příbramsku pod dívčím jménem Pešicová do rodiny místního sedláka a starosty Bohumila Pešici. Od roku 1937 navštěvovala obecnou školu v Tochovicích. Prožila události kolem Mnichovské dohody a příchod českých uprchlíků z pohraničí do vsi. 15. března 1939 sledovala z okna kolony okupačních jednotek wehrmachtu. Pomáhala tatínkovi s administrativními záležitostmi jeho úřadu. Do měšťanské školy začala chodit v Březnici na podzim 1941. Podílela se na ekonomickém fungování rodiny. Vozila pravidelně potraviny sestře do Příbrami. Při jedné z cest zažila nálet amerických hloubkařů. Na konci války se stala svědkem ústupu německých vojsk a příjezdu americké i sovětské armády. Ve vzdělávání pokračovala po osvobození na březnické škole pro ženská povolání, kterou zakončila jednoročním pedagogickým kurzem v roce 1949. Po komunistickém převratu v únoru 1948 se seznámila se svým budoucím manželem Josefem Holým. Umožnila mu ukrytí rodinných cenností před zabavením. Na podzim 1949 začala pracovat jako učitelka na základní škole v Bezdružicích. Po roce ji za trest přeložili na menší školu do Krs. Při měnové reformě v roce 1953 musela vyměňovat místním obyvatelům peníze. V lednu 1954 se v Praze za Josefa Holého vdala, manžel v té době sloužil u Pomocných technických praporů. V témže roce Zdeňka přestoupila na základní školu v Příbrami. Po návratu manžela z vojny žili v domě u jeho rodičů. V letech 1955 a 1956 se jim narodili synové Josef a Zdeněk. V srpnu 1968 se Zdeňka účastnila protestů proti okupaci vojsky Varšavské smlouvy. Prověrkami v sedmdesátých letech prošla bez větších problémů. Starala se o rodinu a pečovala o domácnost. Listopad 1989 prožila s rodinou na demonstracích a s velkou úlevou přivítala pád komunistického režimu. Jezdila s manželem na setkání bývalých příslušníků PTP.
