Čestmír Huňát

„Jazzová sekce vadila režimu hlavně proto, že se vymkla kontrole: na základě povolení k vydávání Jazz Bulletinu jsme vydávali knížky a tiskoviny, které nepodléhaly cenzuře, což byl velký problém. Podobně se to mělo s koncerty. Nejvíc vadilo, že jsme měli členskou základnu po celé republice včetně Slovenska – od Aše až po Košice. Členové sekce byli většinou aktivní, zejména v oblasti umění, a měli vliv na další lidi. Tato síť byla komunistům trnem v oku.“

„Všechno to stočili na ekonomickou kauzu – paragraf 118, nedovolené podnikání. Za každou cenu se snažili, aby to nebylo bráno jako politická záležitost. Původně tam lítaly nějaké miliony za neodvedené daně; nakonec to skončilo na přibližně třiceti šesti tisících, které jsme reinvestovali do toho, co jsme dělali. I soudce Stibořík v závěrečné řeči uvedl, že naše činnost byla v podstatě užitečná, akorát nebyla v souladu se zvykem.“