Josef Husek

„To jsme byli, Bánská Bystrica, Zvolen. Ve Zvolenu jsme byli zhujtovaní, taková malá jednotka, pomáhali jsme zednictvu, budovat nějaké ty letecké čekárny, nebo takové nějaké hlouposti. Potom nás přestěhovali, mezi Zvolenem a Bánskou Bystricí jsou asi tři stanice, tak do té jedné stanice, která už byla vykřičená Svobodnou Evropou, ale my jsme dělali potajmu. A tam za mnou přišel velitel, který byl smradem jeden z nás, ale dostal četařskou tuhletu a dělal nám šéfa. Povídá: ‚Sbal si tele, běž na silnici, tam počkej, přijede si pro tebe kapitán, budeš mu dělat pucáka.‘ No, bylo to zajímavé. Vyjdu z toho objektu, přidá se ke mně ještě jeden takový, chlapisko povídá: ‚Člověče, asi jsem se hodně uřekl, já jsem byl v hospodě předevčírem, pustil jsem si hubu na špacír, oni to asi na mě řekli. To vypadá smradlavě s náma.‘ Tak jsme si sedli na příkop, za chvilku přijelo osobní auto, vylezl z něho podporučík, takový škaredý pohled měl. Vylezl ještě jeden voják, to byl, pane, nádiva, ten kdyby mi dal facku, tak letím ve vzduchu. Chtěl ten podporučík legitimace, podíval se na jeho a povídá: ‚Běžte zpátky, ‘ a na moji: ‚To je on, sbalit.“ Dali mi želízka, dovedli mě k autu: ‚Běžte dovnitř. Sednout si až do kouta.‘ Na zadním sedadle zjistil jsem, že tam není klika, že je vymontovaná. Vedle si sednul ten voják a ten podporučík se otočil a povídá: ‚Husku, jestliže ceknete, tak dostanete pár facek, rozumíte?‘ Já povídám: ‚Poslušně si prosím.‘ Lehl jsem si, zakryli mě pláštěm a tak mě vezli.”

„Hlavně proč jsem byl zavřený – jednou dělali nám kontrolu, ruce nahoru, prohlíželi všechno, kapsy. Mně tam našli dva tzv. letáky, tak to oni nazvali. Jeden byl dopis Svatého otce, nám českým kněžím, kde nás povzbuzuje, abychom vytrvali a byli pořádní a hodní. Takové zbožné, hezké to bylo, nemohlo to nikoho pokousat. Tak to byl jeden protistátní leták a druhý: Panna Maria měla říct taky nějaké povzbuzení, zvlášť nám kněžím, kteří jsme byli takhle buzerovaní, jací máme být, že máme zkrátka zachovat svoji identitu, nebýt soudruzi a být solidní a být kněžími. Tak to oni našli v protistátní akci, za to jsem byl zavřený a byl jsem uznán jako protistátní…” (Tazatel: „Živel, element, agent?“)… „Všechno pěkné, ale to není ono. No zkrátka, že jsem byl protistátní, tak jsem byl zavřený, teda odsouzený. Je to od deseti roků až k provazu.” (Tazatel: „Velezrádce?“) “Velezrádce! Ano.”