Irena Hyblerová

"V roce 1948, 28. února, si nadřízení zavolali tatínka a řekli, že je přeložen do Valašského Meziříčí už ne v postavení, ve kterém byl, ale na technický dozor. Dělal stavební povolení, právnické věci. Jenže ve Valašském Meziříčí na úřadě byli také komunisti a ti si ho jednou zavolali. Napřed dostal vyjádření, že na základě rozhodnutí stranické skupiny s ním rozvazují pracovní poměr. No tak tatínek se ohradil a oni řekli, že socialismus je tak spravedlivý společenský řád, že právníků už nebude potřeba."

"Tam mezi Lešnou, Příluky a Lhotkou byl mlýn. Stavěla se tam betonová silnice a mlýn stál blízko. A tam pracovali zákopníci. Částečně u babičky bydleli. Měla nařízeno vyklidit místnost a v naší světnici pak ti zákopníci spali. Naproti byla hospoda a tam chodili na oběd. U mlýna kopali zákopy, a když je dodělali, byla tam německá hlídka. V okolí snad byli nějací partyzáni, nevím, kdo to byl, a oni tu hlídku zastřelili. Němci se hrozně rozčílili a řekli, že Lešná musí být vyvražděna jako Lidice. Pan hrabě, protože uměl dobře německy a také byl někdo, to prostě s Němci vyžehlil a nic se nestalo."