Jaroslav Jágr

* 1932

  • „Gestapo z Kolína, tam u Českého Brodu, přijelo pro otce. Odtáhli ho a dodnes mám vzpomínku, jak prohlídli byt, všecko vyházeli, knihovny. Tam se válely věci po kolena v malém dvoupokojovém bytě. Otce odtáhli do Kolína a tam ho vyslýchali. Byl zavřený asi čtyři měsíce. Pak ho pustili, protože se prokázalo, že kamarády nenavštívil v té době. Z Kolína zavolal telefonem domů k nám, že přijede tím a tím vlakem. Tak jsme mu šli na nádraží naproti a dodneška mám vzpomínku, jak otec, který byl udělanej člověk, nebylo mu ještě padesát, tak měl všecky zuby vytlučený po výsleších. A během těch několika měsíců ztratil spoustu kilo, asi deset nebo patnáct kilo. Vypadal strašně. Pomláceně a tak.“

  • „Na škole se rozdávaly různé vytištěné formuláře. A tam docházelo k lámání charakteru. ‚Co si myslíte o vstupu vojsk, co jste dělal, a tak dále.‘ Tak jsem napsal, co jsem dělal a nedělal. Nic, za co bych se styděl, jsem tam nenapsal, ale vyplňoval jsem to. Musím říct, že moje žena byla ráznější. Ta to proškrtala a napsala: ‚Nedělala jsem nic protistátního, a co si myslím, do toho nikomu nic není.‘ A odevzdala jim to, oni skákali dva metry do vzduchu, že se s nimi odmítá bavit. To je nejvíc urazilo. Čili oni byli daleko víc napružení proti mé ženě než proti mně. Ale neprošli jsme těma prověrkama oba. Moje žena dostala výpověď hned a já později.“

  • „Mám hlavně vzpomínku na příjezd Hitlera do Liberce. Z okna našeho domu bylo vidět přímo na nádraží, ne přímo na budovu, ale třeba dnešní budova Skloexportu byla vidět. A ten nápor Němců, snaha vidět führera byla tak veliká, že už den před tím proudily z okolí tisíce a tisíce Němců k nádraží. Komunikace mezi nádražím a městem směrem k radnici byla obsazená, tam spali lidi vedle silnice, aby viděli Hitlera. Hitler přijel vlakem ze Žitavy na nádraží. Pak jel – to jsem slyšel od účastníků, já jsem to neviděl – autem směrem k radnici. Tam měl projev, pak jel na oběd do hotelu Zlatý lev. Po několika hodinách se zase vrátil na nádraží a odjeli dál.“

  • Full recordings
  • 1

    Liberec, 14.11.2022

    (audio)
    duration: 02:32:41
    media recorded in project Příběhy regionu - Liberecký kraj
Full recordings are available only for logged users.

Otci vzali komunisté pekárnu, synovi práci na univerzitě

Jároslav Jágr ve studiu Paměti národa, listopad 2022
Jároslav Jágr ve studiu Paměti národa, listopad 2022
photo: Post Bellum

Jaroslav Jágr se narodil 24. července 1932 v Liberci. Oba jeho rodiče pocházeli z Kněžic u Městce Králové. Otec Jaroslav se vyučil v Chrastavě pekařem. V roce 1915 narukoval do rakouské armády a účastnil se bojů na východní frontě během první světové války. Kvůli tyfu později sloužil jako strážný v terezínské věznici. Jeho bratr naopak bojoval v československých legiích. Po válce si Jaroslav Jágr starší založil živnost v Horním Růžodole a s manželkou ji vedli až do roku 1938. Po zabrání Sudet nacistickým Německem se rodina odstěhovala do Českého Brodu, kde strávila celou druhou světovou válku. V roce 1941 otce zatklo a čtyři měsíce věznilo gestapo, protože jezdil do Liberce navštěvovat známé, kteří vyvíjeli odbojovou činnost. Pamětníkův otec do ní však zapojený nebyl, a tak ho krátce před heydrichiádou propustili. Po válce se Jágrovi vrátili do Liberce a opět provozovali pekárnu. O tu je připravili komunisté v roce 1949 během znárodňování majetku. Jaroslav Jágr mladší vystudoval statistiku na Vysoké škole ekonomické. V roce 1956 se oženil s Milenou Lacinovou. Oba pak během 60. let pracovali jako výzkumníci a pedagogové na liberecké Vysoké škole textilní a strojní (VŠST). S nástupem normalizace je v rámci kádrových prověrek z práce vyhodili. Manželka měla několik let problém nalézt práci. Jaroslav Jágr nastoupil v automobilce LIAZ, kde působil až do sametové revoluce. V roce 1985 jeho žena podlehla rakovině. Později se oženil podruhé. Když padl komunistický režim v roce 1989, vrátil se Jaroslav Jágr na bývalou VŠST, nově přejmenovanou na Technickou univerzitu v Liberci, kde zakládal a čtyři roky jako děkan vedl ekonomickou fakultu. V roce 2022 žil pamětník v Liberci.