Žili jsem tak, abych se nemusel sklánět, říká vynálezce katalyzátoru
Download image
Oldřich Jelínek se narodil 2. listopadu 1926 do rodiny, která vlastnila malé hospodářství a otec si přivydělával jako zedník. Matka Anna byla katolička a otec Václav ateista, kterým se stal po zážitcích za první světové války. Dětství prožil pamětník ve Staré Skřeněři u Nového Bydžova. Oldřicha zajímala od dětských let technika. Na vesnici totiž patřili k propagátorům technických vymožeností tehdejší doby. První vlastnili například dynamo, rádio nebo motorku. Za okupace poskytovala rodina potravinovou pomoc manželce pana Wolfa, který musel do koncentračního tábora. Za války zažil u svého zaměstnavatele ve firmě Bous neúspěšný pokus o rozkrádání majetku gestapem. Když byl během druhé světové války totálně nasazen, snažil se s Němci vycházet a neriskovat sabotáž. Na konci války během odzbrojování blízko cukrovaru u Nového Bydžova zažil přestřelku, při které zavedl do bezpečí uprchlé francouzské zajatce. Po válce se vydal do pohraničí, kde nejdříve pracoval ve Fondu národní obnovy v Liberci a sepisoval německý majetek proti rozkradení. Později působil ve sklárnách v Jablonci nad Nisou a v Děčíně na různých pozicích a všude si vždy získal slušné postavení. O politiku se aktivně podle svých slov nikdy nezajímal, na rozdíl od techniky a sebevzdělávání. V roce 1953 se v Děčíně oženil. V tom samém roce odmítl spolupracovat s StB. Do komunistické strany vstoupil o rok dříve bez zvláštní angažovanosti, ale po srpnových událostech mu strana v roce 1970 členství zrušila. V roce 1964 vynalezl katalyzační tlumič pro vysokozdvižné vozíky a získal tři patenty i vyznamenání od tehdejšího ministra. V šedesátých letech 20. století se přestěhoval do Chrudimi, kde pracoval v Transportě – tam působil až do svého odchodu do důchodu v roce 1986, kdy si našel zajímavý přivýdělek. Díky tomu se během sametové revoluce zapojil do průzkumu veřejného mínění, který si objednala komunistická strana před listopadem 1989. Po revoluci založil s manželkou úspěšnou firmu na razítka, kterou později prodal. V roce 2022 žil v Chrudimi.
