Ladislav Jeník

"Já si na to vzpomínám jako dnes. Můj třídní profesor se jmenoval Mütter, původem Němec. To už byl začátek čtvrtého ročníku a oni to přinesli a já byl jediný nečlen SSM na celé škole. Náš předseda třídy s tím chodil a já jsem říkal: ´Hele, já to nepodepíšu.´ A tak to kolovalo po celé třídě, končila přestávka, přišel třídní profesor Mütter a říká předsedovi třídy: ´Máte to podepsané?´ - ´Jo, máme.´ - ´Tak dej mi to.´ Tak to bral, a zní to jako groteska, už odcházel pryč a najednou strčil hlavu do dveří, on byl takový plešatý a měl hlavu jak kozel, a strčil tu hlavu do dveří a říká předsedovi třídy: ´Jeník to taky podepsal?!´ A on říká: ´Ne, Jeník ne!´ No tak za dvě minuty jsem byl v ředitelně. A my jsme měli šíleně bolševického ředitele. Jeden se jmenoval Levar, ten v tom sedmdesátém sedmém zemřel, a nastoupil za něho druhý, ale to bylo prašť jak uhoď."

"Tak jsem těch prací vystřídal asi pět. Chodil jsem po Ostravě a nikde mě nechtěli vzít. A pak jsem dostal písemné předvolání zas na tu stejnou estébárnu do Ostravy a tam mě předvolal nějaký kapitán Vojvodič. A ten mi říkal: ´Heleďte, buď podepíšete deset roků uhelné doly, nebo vám dáme příživnictví a to příživnictví vám přifaříme k té podmínce, kterou máte a půjdete sedět na čtyři roky.´ Nebo na pět, nebo kolik to bylo dohromady. No tak já jsem říkal... Já jsem se bál té šachty, prostě jsem tam nechtěl do toho jít. No tak pak jsem řekl teda ´dobře´ a on normálně natvrdo řekl: ´Heleďte, vám stejně nic jiného nezbyde. Nikde vás nevezmou, my to zařídíme, že vás nevezmou a když vás vezmou, tak vás zase pustěj, takže buď podepíšete deset roků dolů na OKD, anebo půjdete sedět a my vám k tomu přišijeme příživnictví.´ No tak jsem šel, druhý nebo třetí den, v Ostravě Heřmanicích, hned vedle kriminálu na důl Rudý říjen, a tam už o mně věděli, že se přijdu přihlásit. Tak jsem šel na personální oddělení a dostalo se mi té největší vymoženosti a stal jsem se příslušníkem hornické třídy."