Nebojte se s námi komunikovat
Otílie Jiříčková se narodila 21. srpna 1935, její rodina žila ve Vejprnicích nedaleko Plzně. Když jí byl rok a půl, ztratila během nemoci sluch. Její rodiče, matka Otílie a otec Ludvík Kopřiva, pracovali jako úředníci. Když jí bylo pět let, rodiče ji umístili do „ústavu pro hluchoněmé“ v Plzni na Borech, domů jezdila na víkend. V ústavní škole učili neslyšící odezírat, pamětnici je ale mnohem bližší znaková řeč. V ústavu byla do patnácti let, pak se na běžném učilišti vyučila švadlenou, byl to jediný obor, který se neslyšícím dívkám nabízel. V roce 1955 se vdala, manžel Stanislav byl také neslyšící, chodila s ním do školy, byl vyučený písmomalíř. V roce 1957 se jim narodila dcera Milena, dva roky nato syn Stanislav, oba jsou slyšící, s jejich výchovou pomáhali prarodiče. Po mateřské dovolené nastoupila do plzeňského Stylu, pracovala tu až do důchodu. Pravidelně chodí do Spolku neslyšících Plzeň, využívá služeb tlumočníků do znakové řeči a setkává se s neslyšícími ženami v klubu žen.