Zacharoula Jordanidou (* 1948)

Zacharoula Jordanidou

(*8. 8. 1948)

0:00–20.00

• Do ČSR se dostala, když jí byl jeden rok.
• Rodiče proti královské juntě a zároveň proti válce. S dědou a s matkou opustili Řecko, otec se připojil později v horách. Ani jeden z rodičů nebyl partyzán.  Protesty hlavně proti masakrům.
• Vesnice rozdělené politicky, komunistická část města musela pryč do Albánie, kde byl narozen bratr. Další dva bratři se narodili v ČSR
• Nejprve se dostali do Albánie, poté odpluli lodí do Polska a odtamtud vlakem do ČSR
• „Česká republika nás přijala tak dobře, že to se nedá popsat. Jak se postarali o ty děcka, co byly v dětských domovech, našim rodičům dali byty.“
• Ona sama nebyla v dětském domově. Její teta s nimi přijela, ale její děti zůstaly v Rumunsku.
• Potkali se až roku 1955. V Řecku zůstali sourozenci z matčiny strany a z otcovy nikdo. Komunikace formou dopisů. To bylo možné pouze do začátku vojenské junty.
• Přijel s nimi zároveň její bratranec, jehož rodiče zůstali doma. Vystudoval v ČSR a v šedesátých letech se vrátil.
• Česko vnímá jako svůj domov, ale v Řecku by si prý zvykla.
• Celá rodina – otec, matka, strýc, teta, děda – pracovala v lesní správě, jednoduchá práce vzhledem k jazyku, postupem času se naučili česky.
• Strýc se vrátil do Soluně, ale nezvykl si a na Soluň si stěžuje, chybí mu zeleň a Česko. Vrátit se nemůže, protože tam má vnoučata a rodinu.
• Chodila do ZŠ Horní a Dolní Údolí (u Zlatých hor; kraj Olomoucký) s tím, že měla navíc řečtinu s Panagiotisem Pagonadisem a Giorgosem Noutsosem.
• Napřed se učila česky od 8.00 do 11.30 a potom přišla řečtina.
• Děti byly promíchané – Češi i Řekové, řečtinu nenavštěvoval žádný Čech.
• Soužití s dětmi považuje za dobré, žádné špatné vzpomínky, žádné útisky, prý jen občas „Řeci – Špeci“ nebo „Vraťte se do Turecka“, v šesté třídě jen čtyři Řekové ve třídě.
• Zapojovali se do všech kulturních a sportovních akcí a do roku 1974 měli vlastní taneční sbor, než došlo k návratu, udržovali zvyk v každém městě, to přenáší i na syny. Zvyky se prý udržely dodnes.
• Řecká obec pořádá kulturní akce, Zacharoula je respondentkou a místopředsedkyní řecké asociace.

20.00–32.20

-        výchova byla sice řecká, ale rodiče se rychle přizpůsobovali životu v ČSR, měli vlastní farmu – tvaroh, sýr, chov zvířat;

-        dodržování řeckých tradic: mezi řeckými obyvateli hlavní oslava jmenin, například při Velikonocích bouchání vajíčka o vajíčko, komu se rozbilo, má mít štěstí, nebo do pity se zapekla koruna, kdo ji získal, měl být bohatý, narozeniny neslavili;

-        Vánoce české i řecké – neznali perník, na stromeček přírodní věci – ovoce, mašličky, ořechy, postupem na něj začali dávat totéž co Češi;.

-        Vánoce  – jídlo řecké, pečené jehně, pity – slané, oříšky;

-        Velikonoce – jsou v ČR slabé, nedodržují se zvyky;

-        politické svátky se slaví též (25.3., 28.10 – Den Óchi v rámci zábav);

-        vyučila se švadlenou na dvouletém SOU (1963–1965), vdala se roku 1974, v Jeseníku po svatbě vedla taneční soubor;

-        až do 22 let ji nezajímali kluci, zajímaly ji jen tance, kterým propadla, se sborem vyjížděli mimo republiku;

-        Řekové se lišili od místních tím, že kupovali velké množství ovoce a zeleniny – plněné papriky se zelím.

32:20–40:30

• Byla ráda mezi lidmi.
• Její otec nebyl v komunistické straně, ale měl rád SSSR za to, že osvobodil státy po 2. světové válce, proto s ním měla konflikt.
• O listopadu 1989: „Holky, abyste jednou nelitovaly, nechoďte s těmi klíči ven.“
• Negativně vnímá převod českých značek do ciziny – privatizaci vnímá tak, že Češi dali podniky cizincům – Češi jsou málo hrdí.
• Chyba komunistů: zavřené hranice, ať si lidé chodí, kam chtějí.
• Řemeslníci a drobní obchodníci měli mít povolené soukromé vlastnictví.
• Po roce 1974 přemýšlela o odjezdu do Řecka, ale nejela na rozdíl od svého bývalého manžela – rozvedeni od roku 1976. Ona neodjela kvůli malým synům narozeným v letech 1975 a 1976.
• Obě děti mluví řecky, protože na ně řecky mluvila. Se svými rodiči mluvila řecky, s bratry česky, v souboru s ostatními Řeky mluvili česky.
• Přemýšlí v českém jazyce.

40:30

-        řecká krize od 2008 – zavinili si to sami, ať se z toho dostanou, půjčky byly chyba, nakonec odprodají vše a nic jim nezbude: „Já si myslím, že si to s prominutím vyžerou“;

-        nesouhlasí s nadsazenými platy, měli je mít adekvátní, doplácí na to obyčejný člověk. Zapálení židovské synagogy vnímá jako hrozbu;

-        volí nikoliv podle stran, ale podle lidí. Neví, koho by dnes v Řecku volila. Nelíbí se ji Papandreova opatření. Hlavně absence kontrol, korupce. Nevěří ani PASOKu, ani Nea Dimokratii.