Jaroslav Jung

* 1946

  • „Když já jsem byl maličký, tak jsme ještě po válce měli krávu. Tak k nám přišel nějaký pan Cendrik a ten nám sebral krávu. Poslední krávu z chléva a táta řekl: ‚Když chcete tu krávu, tak si ji vezměte, čert vás vem i s tou krávou. Ale vazák vám nedám.‘ A po čtrnácti letech přijel nějaký pan Pavlišín a ptal se, jestli táta neznal pana Cendrika. Táta řekl: ‘No jo, ten mi bral poslední krávu z chléva.‘ Pan Pavlišín odvětil: ‚Já jsem slyšel, že tady dělal zle. Už nežije, vyváděl krávy na pastvu a kráva ho probodla.‘“

  • „Tam byli určití celníci, kteří nechali tetu dokonce svléknout. To bylo před Vánocemi, ona teta byla postižená, měla hrb. A když bylo před Vánocemi, tak si kolem sebe ovázala tepláky pro mě jako dárek, a samozřejmě že ji nechali svléknout, a tak se zachovali vůči našim lidem. No měli propustku buď stálou nebo jednorázovou.“

  • „Jelikož bylo po válce a ve Slaném nebyla škola, tak to právě chci upřesnit, že rodiče řekli, co z těch dětí bude, do které školy je máme dát, zatím nefungovala žádná škola, do té doby, než se vytvořila polská. Maminka měla sestru, tetu Anežku, ta bydlela na Pavlišově v Čechách a ta jí taky říkala, co z těch dětí bude, to budou děti ulice. Já si je vezmu k sobě na Pavlišov. Tak si je tam vzala. A chodili do obecné školy v Pavlišově a pak do měšťanky v Poříčí. No a co se stalo, zanedlouho udělali hranice, byla oraniště, pak to uvláčeli a byli jsme rozděleni. Já s rodiči v Polsku a bratr se sestrou u tety Anežky na Pavlišově.“

  • Full recordings
  • 1

    Velké Poříčí, 18.04.2023

    (audio)
    duration: 01:37:25
    media recorded in project Příběhy regionu - Královehradecký kraj
Full recordings are available only for logged users.

Celníci tetu donutili svléknout, aby našli ukryté vánoční dárky

Jaroslav Jung v 25 letech, 1971
Jaroslav Jung v 25 letech, 1971
photo: Archiv pamětníka

Jaroslav Jung se narodil 17. prosince 1946 v obci Slané v Kladsku jako potomek původních obyvatel Českého koutku. Rodiče po válce čelili vlně nových převážně polských osídlenců, kteří zabírali nemovitosti starousedlíků. Dům rodině sice zůstal, ale přišli o dobytek. Jelikož v oblasti po válce neexistovala škola, dva pamětníkovi sourozenci odešli do Čech k tetě, aby nezanedbali školní docházku. Jenže záhy vznikla neprostupná česko-polská hranice a děti zůstaly v Čechách, zatímco rodiče v Polsku. Až o několik let později mohly své rodiče s propustkou navštěvovat, ale celníci jim a tetě vytvářeli řadu ponižujících situací. Zbylá část rodiny odešla do Čech v roce 1963. Svůj dům museli opustit bez nároku na náhradu. Jaroslav Jung se vyučil zámečníkem v podniku MEZ Náchod a strávil zde celou svou pracovní kariéru. Po odchodu do důchodu se věnoval občanským aktivitám, jako například osadnímu výboru města Náchod, automotoklubu, svazu zahrádkářů či provázení v kostele sv. Vavřince. Hovořil polsky, česky a německy, což mu později usnadnilo jeho práci ve Spolku česko-polsko-německého přátelství. V roce 2023 žil v Náchodě.