„Zvláštní důvod zavření! Dneska bychom řekli naprosto směšný... On (otec) byl silně věřící a byl členem lidové strany, jak víte, tato strana byla jediná, která ještě za komunismu fungovala, ministrem byl Plojhar... A on – tatínek – v té lidové straně byl, jenže nechtěl být v tzv. Národní frontě, tzn. že ten lidovecký výbor byl podřízený, a to on nechtěl, tak se dali dohromady on, jeden řezník Farník, učitel Jaroš, poštmistr Káňa a založili Ilegální výbor lidovecké strany. A oni je všechny čtyři zavřeli s tím, že dělali protistátní činnost.“
„Údajně nám přišel dopis z ústředí, ale to už prokázat neumím, že nás přeřazují k vodním skautům. Ještě nebyla Těrlická přehrada. Údajně Baštík odepsal, že děkuje za tu poctu, protože jsme považovali vodní skauty za něco výš, než jsme sami, ale že by prosil, aby nám poslali na objednávku řeku. A oni našli důvod urážky. Samozřejmě, kdyby to byli normální skauti, tak by se tomu zasmáli, a říkali by si: ,To je fakt.‘ Ale tamto považovali za skutečnou urážku, a tak nás jednoduše zrušili.“
Hudební skladatel PhDr. Leon Juřica se narodil v Orlové 2. května 1935. Jeho matka se jmenovala Božena, rozená Valicová, a byla na tehdejší poměry nadstandardně vzdělaná. Otec František Juřica (1904-1995) byl horníkem, později vážným a správcem nádvoří na dole Evžen. Leon od mládí tíhnul k hudbě, po válce se rovněž stal členem orlovského skautského oddílu. Otec František Juřica odmítal politický vývoj po únoru 1948, proto založil čtyřčlenný ilegální výbor lidové strany. Členy výboru ale roku 1958 pozatýkali. Po odsouzení otce Leona vyloučili ze studia medicíny na lékařské fakultě v Olomouci. Poté vystřídal řadu dělnických profesí, například byl koksařem v koksovně Karolina, pracovníkem kovodružstva v Rychvaldu a vyhledávačem bulačů na dole Antonína Zápotockého v Lazích. Posléze dokázal získat místo archiváře Československého rozhlasu v Ostravě, poté začal spolupracovat i s rozhlasovou hudební redakcí. Dálkově vystudoval hudební vědy v Brně. Po absolvování začal vyučovat na Janáčkově konzervatoři v Ostravě. Mezi jeho nejznámější díla patří dětské opery a různé skladby, rovněž zkomponoval melodram k poslednímu dopisu Milady Horákové. Svou operou Žáby, která trvá dvě minuty, se zapsal do Guinessovy knihy rekordů. Leon Juřica spolupracoval s Ostravskou univerzitou v Ostravě a stal se předsedou ostravské pobočky Asociace hudebních umělců a emeritním profesorem Janáčkovy konzervatoře v Ostravě. PhDr. Leon Juřica zemřel 31. srpna 2014 v Orlové.
