Arnošt Kafka

„Ke konci války, čtyři stíhačky asi byly, byli to údajně Američani, sestřelili letadla, asi z Bratislavy, protože v tom spáleništi byly psací stoly. Ve vzdálenosti, řekněme, vzdušnou čarou asi čtyři kilometry asi směrem na Pozďatín bylo vidět, jak tam po sobě střílí, a pak jsme viděli, jak jedno letí dolů, směrem na Studenec. Tak jsme šli zjišťovat dál nad Studenec, na ten kopec, že tedy přistálo tam. Letělo kolem těch baráků a hořelo, když jsme tam přiběhli. Některý vojáci, co z toho letadla vyskočili s padákem, tak jak to letadlo rychle klesalo, tak se zachytili za zadní kormidla a to letadlo je táhlo. Dokud letělo tak vysoko, že vzdálenost těch špagátů toho padáku byla dostatečná, tak nic, tak byli zavěšený, jenže pak už to letělo jakoby do kopečka a potom je to táhlo s sebou. Tak když jsme tam přišli, leželi tam a naříkali. Někteří, nevím, jestli jich bylo pět, nevím, jestli přežili. Ale z toho letadla už hořícího vyskočil druhej pilot a ten říkal, že velitel toho letadla, nadporučík, že měl přeražený obě nohy, že ho nemohl dostat ven a uhořel.“