Po Mnichovu byla republika – prostě byla na holičkách a bylo těžko po prezidentu Benešovi chtít, aby se rozhodoval, zda se bude tý německý přesile bránit, nebo ne
Antonín Kasík se narodil 3. 1. 1918 v Komárově u Berouna. Vyučil se kuchařem a před válkou pracoval v Národním domě v Praze na Vinohradech. V roce 1938 sice šel k odvodu, ale kvůli podepsání mnichovské dohody už do armády nenarukoval. V té době pracoval jako vedoucí kuchyně v Akciových železárnách Komárov, kde také založil osmičlennou buňku komunistické odbojové organizace Předvoj. Ta distribuovala po okolních vesnicích letáky a Antonín Kasík sám v továrně zdržoval dopravu vyrobených granátů, pro odboj sehnal mapu vojenského prostoru v Brdech a dodával jídlo lidem schovávajícím se před gestapem v lesním úkrytu. V únoru 1945 byli všichni jeho spolupracovníci pozatýkáni gestapem a mnozí odbojáři jeho skupiny skončili 2. května 1945 na popravišti. Antonín Kasík zatčen nebyl a na sklonku války začal zase pracovat – připravoval letáky a prohlášení k národu. V květnu, když vypuklo povstání v Praze, dokonce vypravil jednotku třinácti vojáků z první republiky, kteří šli Praze na pomoc. Po válce šel ještě na půl roku na vojnu, vstoupil do KSČ a až do roku 1967, kdy odešel do důchodu, pracoval u Veřejné bezpečnosti na úseku ekonomiky. V roce 1968 byl proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy a v témže roce vystoupil ze strany. Pětadvacet let pak dělal trenéra ve Spartě Praha, založil tam turnaj Memoriál režiséra Martina Friče. Později sepsal kroniku hokejového klubu Sparta Praha.
