Jela bych navštívit svou rodinu na Krym, ale jen jako host, protože ty lidi a místa už nevnímám jako dřív, cítím určitou zradu
Anastasiia Kharchenko se narodila 5. ledna 1996 v Kerči na Krymu. V roce 2011 ukončila devátou třídu kerčské školy č. 2 a začala studovat na Kerčské polytechnické škole. V roce 2014 se po okupaci Krymu přestěhovala do Semenivky v Černihivské oblasti za svým přítelem a pokračovala ve studiu na Černihivské průmyslové a ekonomické škole. V roce 2017 se páru narodil syn. Šťastní rodiče ho vychovávali s nadějí na šťastnou budoucnost. Válka roku 2022 však udělala své. Čtení pohádek před spaním vystřídalo ticho v polotemném domě, schovávání se ve sklepě a strach vycházet ven. Nedostatek potravin a léků, obsazení města a nejistota, co dál v tak nebezpečných podmínkách. Protože výbuchy a poplachy byly stále častější a nebezpečí se jen zvyšovalo, Anastasiia a její manžel se rozhodli opustit zemi. Po příjezdu do České republiky jí s adaptací pomohla kamarádka, která zde žila již rok. Zpočátku žila Anastasiia se synem v Lysé nad Labem, ale později se přestěhovali do Prahy, protože zde byl větší výběr pracovních míst. Na konci léta, kdy byla Anastasiia se synem v České republice, její manžel dostal povolávací rozkaz a odjel do války bránit Ukrajinu. Doufala, že na podzim bude klidněji a ona se synem se budou moci vrátit domů. Uvědomovala si však, že to nyní nemůže udělat, protože během jejich nepřítomnosti v Semenivce okupanti rozstříleli sousedův dům, takže podle Anastasie “nikdo neví, co se může stát zítra” a zda nějaký granát nezasáhne i jejich obydlí...